Vishnu Sahasranamam in English Lyrics PDF

Vishnu Sahasranamam

Vishnu Sahasranamam is one of the most revered and widely recited hymns in Hinduism. The name literally means “The Thousand Names of Lord Vishnu.” It is a sacred stotra found in the Anushasana Parva of the Mahabharata, where Bhishma Pitamah recites it to Yudhishthira while lying on the bed of arrows.

For centuries, devotees have chanted Vishnu Sahasranamam to deepen their devotion to Lord Vishnu, seek inner peace, strengthen spiritual discipline, and cultivate a sense of divine connection. Each name describes a unique attribute, quality, power, or manifestation of Lord Vishnu, who is regarded as the Preserver and Protector of the Universe.

Many devotees recite Vishnu Sahasranamam daily, especially during morning prayers, Ekadashi observances, and Vaishnava festivals. Reading the hymn in English allows people worldwide to understand and connect with its spiritual meaning while maintaining the essence of the original Sanskrit verses.

Quick Information About Vishnu Sahasranamam

Information Details
Name Vishnu Sahasranamam
Deity Lord Vishnu
Category Stotra / Devotional Hymn
Original Language Sanskrit
Scripture Source Mahabharata (Anushasana Parva)
Best Day Thursday, Ekadashi, Vaikuntha Ekadashi
Best Time Early Morning (Brahma Muhurta) or Evening Prayer
Associated Festivals Ekadashi, Vaikuntha Ekadashi, Janmashtami, Rama Navami
Main Purpose Devotion, spiritual growth, peace, and remembrance of Lord Vishnu
Number of Names 1,000 Divine Names
Suitable For All devotees regardless of age or background

Vishnu Sahasranamam in English Lyrics

Om vishvam vishnu rvashatkaro bhoota-bhavya bhavat-prabhuh |
Bhoota-krut bhoota-bhrud-bhavo bhootatma bhoota-bhavanah.||

Pootatma paramatma cha muktanam parama-gatih |
Avyayah purusha sakshee kshetragno-kshara eva cha.||

Yogo yoga-vidam neta pradhana puru-sheshvarah |
Narasimhavapu shreeman keshavah puru-shottamah.||

Sarvah sharvah shivah sthanuh bhootadi-rnidhi ravyayah |
Sambhavo bhavano bharta pradhavah prabhu reeshvarah||

Swayambhoo shambhu radityah pushka raksho maha-svanah |
Anadi nidhano dhata vidhata dhatu ruttamah||

Aprameyo hrushee-keshah padma-nabho-mara-prabhuh |
Vishva-karma manu-stvastha sthavishtah sthaviro dhruvah||

Agrahyah shashvatah krishno lohi-takshah pratrdanah |
Prabhoota strikakubdhama pavitram mangalam param||

Ishanah pranadah prano jyeshthah shreshthah prajpatih |
Hiranya-garbho bhoo-garbho madhavo madhu-soodanah

Ishvaro vikramee dhanve medhavee vikramah kramah |
Anuttamo dura-dharshah krutagnah kruti-ratmavan ||

Suresha sharanam sharma vishva-retah praja-bhavah |
Ahah samvatsaro vyalah pratyaya sarva-darshanah ||

Aja sarve-shvara siddhah siddhi sarvadi rachyutah |
Vrishakapi rame-yatma sarva-yoga vinih-srutah ||

Vasu rvasumana satyah samatma sammita samah |
Amoghah pundaree-kaksho vrusha-karama vrusha-krutih ||

Rudro bahushira babhruh vishva-yoni shuchi-shravah |
Amrita shashvatah stanuh vararoho maha-tapah ||

Sarvaga sarva-vidbhanuh vishva-kseno janardanah |
Vedo veda-vidha-vyango vedango veda-vit-kavih ||

Loka-dhyaksha sura-dhyaksho dharma-dhyakshah kruta-krutah |
Chatu-ratma chatu-rvyooha chatur-damshtrah chatur-bhujah ||

Bhrajishnu rbhojanam bhokta sahishnu rajaga-dadijah |
Anagho vijayo jeta vishva-yonih punar-vasuh ||

Upendro vamanah pramshuh amogha shuchi roorjitah |
Ateendra sangrahah sargo dhrutatma niyamo yamah ||

Vedyo vaidya sada yogee veeraha madhavo madhuh |
Ateendriyo maha-mayo mahotsaho maha-balah ||

Maha-buddhir-maha-veeryo maha-shaktir-maha-dyuthih |
Anirdeshyavapu-shreeman ameyatma maha dridhrut ||

Mahe-shvaso mahee-bharta shreeniva satamgatih |
Aniruddha sura-nando govindo govidam patih ||

Mareechi rdamano hamsah suparno bhuja-gottamah |
Hiranya-nabhah sutapah padma-nabhah praja-patih ||

Amrityu sarva-druk-simhah sandhata sandhi-man sthirah |
Ajo durma-rshana shastha vishru-tatma sura-riha ||

Guru rguru-tamo dhama satya satya para-kramah |
Nimisho-nimiisha srugvee vacha-spati ruda-radheeh ||

Agranee-rgramanee shreeman nyayo neta samee-ranah |
Sahasra-moordha vishvatma saha-srakshah saha-srapat ||

Avartano nivru-ttatma sam-vruta sampra-mardanah |
Aha-ssama-vartako vahnih anilo dharanee-dharah ||

Supra-sadah prasa-nnatma vishva srudvishva-bhugvibhuh |
Satkarta satkruta-sadhuh jahnur-narayano narah ||

Asan-khyeyo prame-yatma vishi-shta shishta-kruchu-chih |
Siddhar-thah siddha-sankalpah siddhida siddhi-sadhanah ||

Vrishahee vrishabho vishnuh vrusha-parva vrusho-darah |
Vardhano vardha-manascha vivikta shruti-sagarah ||

Subhujo durdharo vagmee mahendro-vasudho vasuh |
Naika-roopo bruha-droopah shipi-vishtah praka-shanah ||

Oja-hstejo dyuti-dharah praka-shatma prata-panah |
Bhuddhah-spashta-khsharo mantrah chandramshu-rbhaskara-dyutih ||

Amritam-shoodbhavo bhanuh shasha-bindhu-sureshvarah |
Ausha-dham jagata setuh satya-dharma para-kramah ||

Bhoota-bhavya bhava-nnathah pavanah pavano-nalah |
Kamaha-kama-krutkantah kamah kama-pradah prabhuh ||

Yugadi-krudyu-gavarto naika-mayo maha-shanah |
Adrushyo vyakta-roopaschha sahasra-jidanantajit ||

Ishto-vishishta shishte-shtah shikhandee nahusho vrushah |
Krodhaha krodha-krutkarta vishva-bahurma-heedharah ||

Achyutah-prathithah pranah pranado vasa-vanujah |
Apamnidhi radishta-nam apra-mattah prati-shtitah ||

Skandah sanda-dharo dhuryo varado vayu-vahanah |
Vasudevo bruha-dbhanuh adidevah pura-ndarah ||

Ashoka starana starah shoora-showri rjane-shvarah |
Anu-koola shata-vartah padmee padma-nibhe-kshanah ||

Padma-nabho ravinda-kshah padma-garbha-shareera-bhrut |
Mahardhi bhooddho vruddha-tma maha-ksho garuda-dhvajah ||

Atula-sharabho bheemah sama-yagno havir-harih |
Sarva lakshana lakshanyo lakshmeevan samiti-njayah ||

Veksharo rohito margo hethur-damodara sahah |
Mahee-dharo maha-bhago vegavana-mitashanah ||

Udbhavah ksho-bhano devah shree-garbhah parame-shvarah |
Karanam karanam karta vikarta gahano guhah ||

Vyava-sayo vyava-sthanah sams-thanah sthanado dhruvah |
Para-rdhih parama-spashta stushtah pushtah-shubhe-kshanah ||

Ramo viramo virajo margo neyo nayo-nayah |
Veera-shakti-matam shreshto dharmo dharma-vidu-ttamah ||

Vaikunthah purushah pranah pranadah pranavah pruthuh |
Hiranya-garbha shatru-ghno vyapto vayu-radho-kshajah ||

Rutu-sudar-shanah-kalah para-meshthi pari-grahah |
Ugra-samva-tsaro daksho vishramo vishva-dakshinah ||

Vistarah sthavara ssthanuh pramanam beeja-mavyayam |
Artho-nartho maha-kosho maha-bhogo maha-dhanah ||

Anir-vinnah sthavishto bhooh dharma-yoopo maha-makhah |
Nakshatra-nemir-nakshatree kshamah shamah-samee-hanah ||

Yagna ijyo mahe-jyashcha kratuh-satram satam-gatih |
Sarva-darshee nivru-tatma sarva-gno gnana muttamam ||

Suvrata-sumukha-sookshmah sughosha-sukhada-suhrut |
Mano-haro jita-krodho veerba-burvi-daranah ||

Swapanah svavasho vyapee naika-tma naika-karmakrut
Vatsaro vatsalo vatsee ratnagarbho dhaneshvarah

Dharmagubdharmakrutdharmee sadasatksharamaksharam |
Avignata saha-sramshuh vidhata kruta-lakshanah ||

Gabhasti-nemi-satvasthah simho bhoota-mahe-shvarah|
Adidevo mahadevo devesho deva-bhrudguruh ||

Uttaro gopatir-gopta gnana-gamyah pura-tanah |
Shareera-bhoota-bhrud-bhokta kapee-ndro bhoori-dakshinah ||

Somapo mrutapa-somah purujit-puru-sattamah |
Vinayo-jaya-satya-sandho dasha-rhah satva-tampatih ||

Jeevo vina-yita sakshee mukundo mita vikramah |
Ambho-nidhi rana-ntatma maho-dadhi-shayo-ntakah ||

Ajo maharhah svadhavyo jita-mitrah pramo-danah |
Anando nandano nandah satya-dharma trivi-kramah ||

Maharshih kapila-charyah krutagno medi-neepatih |
Tripada-strida-shadh-yakshah maha-shringah krutan-takrut ||

Maha-varaho govindah sushenah kana-kangadee |
Guhyo gabheero gahano gupta-shchakra gadadharah ||

Vedhah-svango jitah-krishno dridha-sankarshano chyutah |
Varuno varuno vrukshah pushka-raksho maha-manah ||

Bhaga-van bhagaha-nandee vana-malee hala-yudhah |
Adityo jyoti-radityah shishnur-gati-sattamah ||

Sudhanva khana-parashuh daruno dravinah pradah |
Divi-spru-ksarva drugvyaso vacha-spati rayonijah ||

Trisama samaga-samah nirvanam bheshajam bhishak |
Sanya-sakrutchha-mashanto nishtha-shantih para-yanam ||

Shubhanga-shanti-dasrushta kumudah kuva-leshayah |
Gohito gopati-rgopta vrusha-bhaksho vrusha-priyah ||

Anivarthee nivru-ttatma samkshepta kshema-krutchhivah |
Shree-vatsa-vakshah shree-vasah shree-pathih shree-matam varaah ||

Shreeda-shreeshah shree-nivasah shree-nidil-shree-vibhavanah |
Shree-dhara-shree-kara-shreyah shreem-man-lokatra-yashrayah ||

Svaksha svangah shata-nando nandi-rjyoti rgane-shvarah |
Viji-tatma vidhe-yatma satkeerti-shchhinna samshayah ||

Udeerna-sarva-tashchakshuh aneesha shashvatah sthirah |
Bhooshayo bhooshano bhooti vishoka shoka-nashanah ||

Archishma narchitah kumbho vishu-ddhatma visho-dhanah |
Aniriddho pratirathah pradyumno mita-vikramah ||

Kala-neminiha shourih shoora shoora-jane-shvarah |
Tilo-katma trilo-keshah keshavah keshiha harih ||

Kama-devah kama-palah kamee kantah kruta-gamah |
Anirde-shyavapuh vishnuh veero nantho dhananjayah ||

Bramhanyo bramha-krut bramha barmha bramha vivar-dhanah |
Bramha-vitbramahno bramhee bramhagno bramhana-ptiyah ||

Maha-kramo maha-karma maha-teja mahoragah |
Maha-kritu rmahayajva maha-yagno maha-havih ||

Stavya-stava-priya stotram stuta stotaa rana priyah |
Poornah poorayita punyah punya-keerti rana-mayah ||

Mano-java steertha-karo vasu-reta vasu-pradah |
Vasu-prado vasu-devo vasur-vasu-mana havih ||

Sadgati satkruti-satta sadbhooti satpa-rayanah |
Shoora-seno yadu-shreshthah sanni-vasa suya-munah ||

Bhoota-vaso vasu-devah sarva-sunilayo nalah |
Darpaha darpado drupto durdharo thapa-rajitah ||

Vishva-moortir-maha-moortih deepta-moorti ramoortiman |
Aneka-moorti-ravyaktah shata-moorti shata-nanah ||

Eko-naika savah kah kim yatta-tpada manu-ttamam |
Loka-bandhu rlokanatho madhavo bhakta-vatsalah ||

Suvarna varno hemango varanga shchhanda-nangadee |
Veeraha vishama shoonyo khritashee rachala shchalah ||

Amanee manado manyo loka-swamee trilo-kadhrut |
Sumedha medhajo dhanyah satya-medha dhara-dharah ||

Tejo vrusho dyuti-dharah sarva-shastra-bhrutam varah |
Pragraho nigraho vyagro naika-shrungo gada-grajah ||

Chatur-moorti chatur-bhahu chatur-vyoohah chatur-gatih |
Chatu-ratma chatur-bhavah chatur-veda-videkapat ||

Sama-varto nivru-ttatma durjayo durati-kramah |
Durlabho durgamo durgo dura-vaso dura-riha ||

Shubhango loka-sarangah sutantu stantu-vardhanah|
Indra-karma maha-karma kruta-karma kruta-gamah ||

Udbhava sundara sundo ratana-nabha sulo-chanah |
Arko vaja-sani shrungi jayantah sarva-vijjay ||

Suvarna bindu-rakshobhyah sarva-vagee-shvare-shvarah |
Maha-hrado maha-garto maha-bhooto maha-nidhih ||

Kumudah kundarah kundah parjnyah pavano nilah |
Amrutamsho mruta-vapuh sarvagnah sarva-tomukhah ||

Sulabha suvratah siddhah shatruji chhatru-tapanah |
Nyagro-dhodumbaro shvatthah chanoo-randhru nishoo-danah ||

Saha-srarchi sapta-jihvah saptai-dha sapta-vahanah |
Amoorti ranagho chintyo bhaya-krudbhaya-nashanah ||

Anu rbruha tkrushah sthoolo guna-bhrunnir-guno-mahan |
Adhruta svadhruta svastyah pragvamsho vamsha vardhanah ||

Bhara-bhrut kathito yogee yogeeshah sarva kamdah |
Ashrama shramanah kshamah suparno vayu-vahanah ||

Dhanur-dharo dhanur-vedo dando damayita damah |
Apara-jita sarva-saho niyanta niyamo yamah ||

Satvavan satvika satyah satya-dharma para-yanah |
Abhi-prayah priyarhorhah priyakrut preeti-vardhanah ||

Vihaya-sagati rjyotih suru-chirhu-tabhugvibhuh |
Ravi rvirochana sooryah savita ravi lochanah ||

Ananta huta-bhugbhokta sukhado naikado grajah |
Anirvinna sada-marshee lokadhi-shthana madbhutah ||

Sanaa tsana-tana-tamah kapilah kapi-ravyayah |
Svastida svasti-krut svasti svastibhuk svasti-dakshinah ||

Aroudrah kundalee chakree vikra-myoorjita shasanah |
Shabdatiga shabda-sahah shishira sharva-reekarah ||

Akroorah peshalo daksho dakshinah kshaminam varah |
Vidvattamo veeta-bhayah punya-shravana keertanah ||

Uttarano dushkrutiha punyo dussvapna nashanah |
Veeraha rakshana santo jeevanah parya-vasthitah ||

Anantha roopo nantha shreeh jitamanyur-bhayapahah |
Chatu-rasro gabhee-ratma vidisho vyadisho dishah ||

Anadi rbhoorbhuvo lakshmeeh suveero ruchi-rangadah |
Janano jana janmadih bheemo bheema-para-kramah ||

Adhara nilayo dhata pushpa-hasah praja-garah |
Urdhvaga satpa-thacharah pranadah pranavah panah ||

Pramanam prana nilayah prana-bhrut prana jeevanah |
Tattvam tattva videkatma janma mrutyu jaratigah ||

Bhoorbhuva svasta-rustarah savita prapi-tamahah |
Yagno yagna-patir-yajva yagnango yagna-vahanah ||

Yagna-bhrut yagnakru t yagee yagnabhuk yagna-sadhanah |
Yajna-ntakrut yagna guhyam anna mannada eva-cha ||

Atma-yoni svayam jaato vaikhana sama-gayanah |
Devakee nandana srashta kshiteeshah papa-nashanah ||

Shankha-bhrut nandakee chakree sharngadhanva gada-dharah |
Rathanga-pani rakshobhyah sarva praha-rana-yudhah ||

Sree sarva-praha-rana-yudha om naman ithi
Vanmalee gadee sharngi shankhee chakree cha nandakee |
Shree-maannaraayano vinshuh vaasu-devo dhira-kshatu ||

Vishnu Sahasranamam in English Lyrics PDF
Vishnu Sahasranamam in Hindi Lyrics PDF
Vishnu Sahasranama in Bangla Lyrics PDF
Vishnu Sahasranamam in Gujarati Lyrics PDF
Vishnu Sahasranamam in Punjabi Lyrics PDF
Vishnu Sahasranama in Marathi Lyrics PDF
विष्णु सहस्त्रनाम स्तोत्र हिंदी मै PDF

Importance of Vishnu Sahasranamam

Among all Hindu devotional hymns, Vishnu Sahasranamam holds a special place because it summarizes the divine qualities of Lord Vishnu through one thousand sacred names.

The hymn is not merely a list of names. Each name represents a philosophical concept, divine virtue, cosmic function, or spiritual truth. Through regular recitation, devotees gradually develop qualities such as patience, compassion, humility, discipline, and faith.

Many spiritual teachers recommend Vishnu Sahasranamam as a daily practice because it combines devotion (Bhakti), meditation (Dhyana), and self-reflection into a single spiritual exercise.

Spiritual Significance of Vishnu Sahasranamam

The thousand names describe Vishnu as:

  • Creator, Preserver, and Sustainer
  • Supreme Consciousness
  • Protector of Dharma
  • Source of Compassion
  • Eternal and Infinite Reality
  • Guardian of Devotees

When devotees recite these names with sincerity, they constantly remember divine virtues and align their thoughts toward higher spiritual ideals.

Rather than focusing on material rewards alone, Vishnu Sahasranamam encourages inner transformation, spiritual awareness, and devotion to God.

Benefits of Reciting Vishnu Sahasranamam

Devotees traditionally believe that regular recitation may help:

  • Increase devotion toward Lord Vishnu
  • Develop mental peace and emotional balance
  • Improve concentration during prayer and meditation
  • Strengthen faith during difficult times
  • Cultivate positive thinking
  • Encourage spiritual discipline
  • Promote inner strength and resilience
  • Create a sense of divine connection

The greatest benefit described in traditional scriptures is remembrance of the Divine and steady progress on the spiritual path.

How to Recite Vishnu Sahasranamam

  1. Take a bath or wash hands and feet before prayer.
  2. Sit in a clean and peaceful place.
  3. Light a lamp if possible.
  4. Offer flowers or Tulsi leaves to Lord Vishnu.
  5. Begin with a short prayer or meditation.
  6. Recite the Vishnu Sahasranamam slowly and respectfully.
  7. Focus on the meaning and divine qualities represented by the names.
  8. Conclude with gratitude and prayer.

Even if one cannot complete the full recitation daily, listening to or reading a portion with devotion is considered beneficial.

Offerings Traditionally Made to Lord Vishnu

Common offerings include:

  • Tulsi Leaves
  • Yellow Flowers
  • Fruits
  • Incense
  • Ghee Lamp
  • Panchamrit
  • Milk-based sweets

Tulsi leaves are considered especially sacred and dear to Lord Vishnu.

Dos and Don’ts While Reciting Vishnu Sahasranamam

Dos

  • Maintain cleanliness.
  • Recite with devotion and concentration.
  • Understand the meaning whenever possible.
  • Sit calmly and avoid distractions.
  • Be respectful toward the sacred text.

Don’ts

  • Avoid rushing through the recitation.
  • Avoid chanting casually without attention.
  • Avoid engaging in arguments or negativity immediately before prayer.
  • Avoid treating the hymn as a tool solely for material gain.

Are There Any Rules or Restrictions?

There are no strict restrictions preventing sincere devotees from reciting Vishnu Sahasranamam.

People of all ages, genders, and backgrounds may chant or listen to the hymn. However, traditional practice encourages cleanliness, devotion, sincerity, and respect during recitation.

Special Occasions for Vishnu Sahasranamam Recitation

Many devotees perform special recitations during:

  • Ekadashi
  • Vaikuntha Ekadashi
  • Janmashtami
  • Rama Navami
  • Narasimha Jayanti
  • Guruvaar (Thursday)
  • Personal prayer and meditation sessions

These occasions are considered spiritually significant within the Vaishnava tradition.

Who Can Recite Vishnu Sahasranamam?

Anyone can recite Vishnu Sahasranamam.

You do not need advanced Sanskrit knowledge to begin. Many devotees start by reading English transliteration and gradually learn the original pronunciation over time.

The most important requirement is sincere devotion and a willingness to connect with the divine.

Frequently Asked Questions (FAQs)

What is Vishnu Sahasranamam?
Vishnu Sahasranamam is a sacred Hindu hymn containing one thousand names of Lord Vishnu, found in the Mahabharata.

Who composed Vishnu Sahasranamam?
According to the Mahabharata, Bhishma Pitamah recited Vishnu Sahasranamam to Yudhishthira. The hymn itself forms part of the ancient epic.

What is the best time to recite Vishnu Sahasranamam?
Early morning during Brahma Muhurta is considered ideal, although it may be recited at any time with devotion.

Can I read Vishnu Sahasranamam in English?
Yes. Reading the English transliteration is common among devotees who cannot read Sanskrit.

What are the benefits of reciting Vishnu Sahasranamam?
It is traditionally believed to promote peace, devotion, concentration, spiritual growth, and remembrance of Lord Vishnu.

Can beginners recite Vishnu Sahasranamam?
Yes. Beginners may start with English lyrics, transliterations, or audio recitations.

Is Vishnu Sahasranamam only for Vaishnavas?
No. Devotees from all Hindu traditions often recite Vishnu Sahasranamam.

Can women recite Vishnu Sahasranamam?
Yes. Women can recite Vishnu Sahasranamam with devotion and respect.

Is listening to Vishnu Sahasranamam beneficial?
Yes. Listening attentively is considered a meaningful spiritual practice when recitation is not possible.

Why is Vishnu Sahasranamam so important?
Because it summarizes the divine attributes of Lord Vishnu and serves as a powerful devotional and meditative practice.

Vishnu Sahasranamam in English Lyrics PDF
Gajendra Moksha Stotra in English Lyrics PDF
Narayan Kavach in English Lyrics PDF
Vishnu Aarti in English Lyrics PDF
Om Jai Jagdish Hare Aarti In English PDF

Click Below to Free Download Vishnu Sahasranamam in English Lyrics PDF

Shri Krishna Ashtakam in Hindi Lyrics PDF | श्री कृष्णाष्टकम्

Shri Krishna Ashtakam | Meaning, Importance and Spiritual Significance

What is Shri Krishna Ashtakam?

Shri Krishna Ashtakam is a revered devotional hymn consisting of eight verses dedicated to Lord Krishna. The hymn glorifies the divine beauty, compassion, wisdom, and transcendental qualities of Lord Krishna while inspiring devotees to cultivate devotion and surrender.

The word “Ashtakam” means a composition of eight verses. Krishna Ashtakam is one of the most popular Krishna stotras recited by devotees across the world as part of their daily worship and spiritual practice.

Shri Krishna Ashtakam in Sanskrit/Hindi Lyrics

श्री कृष्णाष्टकम् लिरिक्स (हिंदी में)

वसुदेव सुतं देवं कंस चाणूर मर्दनम् ।
देवकी परमानन्दं कृष्णं वन्दे जगद्गुरुम् ॥

मैं भगवान श्रीकृष्ण को प्रणाम करता हूँ, जो वासुदेव और देवकी के पुत्र हैं। जिन्होंने कंस और चाणूर जैसे दुष्टों का संहार किया। जो अपनी माता देवकी को परम आनंद देने वाले हैं और सम्पूर्ण जगत के गुरु हैं।

अतसी पुष्प सङ्काशं हार नूपुर शोभितम् ।
रत्न कङ्कण केयूरं कृष्णं वन्दे जगद्गुरुम् ॥

मैं उस श्रीकृष्ण को नमन करता हूँ जिनका शरीर अतसी (नीले) पुष्प के समान सुंदर और श्यामवर्ण है। जो हार, नूपुर तथा बहुमूल्य रत्नों से बने कंगन और बाजूबंद धारण करके शोभायमान हैं। वे सम्पूर्ण संसार के गुरु हैं।

कुटिलालक संयुक्तं पूर्णचन्द्र निभाननम् ।
विलसत् कुण्डलधरं कृष्णं वन्दे जगद्गुरम् ॥

मैं उन भगवान कृष्ण को प्रणाम करता हूँ जिनके घुँघराले सुंदर केश हैं, जिनका मुख पूर्णिमा के चन्द्रमा के समान मनोहर है और जो चमकते हुए कुण्डल धारण करते हैं। वे सम्पूर्ण जगत के मार्गदर्शक हैं।

मन्दार गन्ध संयुक्तं चारुहासं चतुर्भुजम् ।
बर्हि पिंछाव चूडाङ्गं कृष्णं वन्दे जगद्गुरुम् ॥

मैं भगवान कृष्ण को नमन करता हूँ जो मंदार पुष्प की सुगंध से सुशोभित हैं, जिनकी मुस्कान अत्यंत मनमोहक है, जो दिव्य स्वरूप वाले हैं और जिनके मस्तक पर मोरपंख सुशोभित है। वे सम्पूर्ण संसार के गुरु हैं।

उत्फुल्ल पद्मपत्राक्षं नील जीमूत सन्निभम् ।
यादवानां शिरोरत्नं कृष्णं वन्दे जगद्गुरुम् ॥

मैं उन श्रीकृष्ण को प्रणाम करता हूँ जिनकी आँखें पूर्ण खिले हुए कमल के समान सुंदर हैं, जिनका वर्ण वर्षा ऋतु के मेघों जैसा श्याम है और जो यदुवंश के सर्वश्रेष्ठ रत्न हैं।

रुक्मिणी केलि संयुक्तं पीताम्बर सुशोभितम् ।
अवाप्त तुलसी गन्धं कृष्णं वन्दे जगद्गुरुम् ॥

मैं भगवान कृष्ण को प्रणाम करता हूँ जो रुक्मिणी जी के साथ दिव्य लीलाएँ करते हैं, पीताम्बर धारण किए हुए अत्यंत शोभायमान हैं और जिनसे तुलसी की पवित्र सुगंध आती है। वे सम्पूर्ण जगत के गुरु हैं।

गोपिकानां कुचद्वन्द कुङ्कुमाङ्कित वक्षसम् ।
श्रीनिकेतं महेष्वासं कृष्णं वन्दे जगद्गुरुम् ॥

मैं उन श्रीकृष्ण को नमन करता हूँ जिनके वक्षस्थल पर गोपियों के प्रेम का प्रतीक कुमकुम सुशोभित है। जो लक्ष्मी जी के निवास स्थान हैं और महान शक्ति एवं पराक्रम से युक्त हैं।

श्रीवत्साङ्कं महोरस्कं वनमाला विराजितम् ।
शङ्खचक्र धरं देवं कृष्णं वन्दे जगद्गुरुम् ॥

मैं भगवान कृष्ण को प्रणाम करता हूँ जिनके वक्षस्थल पर श्रीवत्स का चिन्ह है, जो विशाल वक्ष वाले हैं, वनमाला धारण किए हुए हैं तथा हाथों में शंख और चक्र धारण करते हैं। वे सम्पूर्ण संसार के गुरु हैं।

कृष्णाष्टक मिदं पुण्यं प्रातरुत्थाय यः पठेत् ।
कोटिजन्म कृतं पापं स्मरणेन विनश्यति ॥

जो व्यक्ति प्रतिदिन प्रातःकाल उठकर श्रद्धा से इस श्रीकृष्णाष्टकम् का पाठ करता है, उसके करोड़ों जन्मों के पाप भी भगवान श्रीकृष्ण के स्मरण मात्र से नष्ट हो जाते हैं और उसे भगवान की कृपा प्राप्त होती है।

विष्णु सहस्रनाम स्तोत्र
नारायण स्तोत्रम
गजेंद्र मोक्ष स्त्रोत
नारायण सुक्तम
विष्णु सुक्त
विष्णु षट्पदि
श्री कृष्णाष्टकम्
श्री गोपाल सहस्त्रनाम स्तोत्रम्
भगवान् विष्णु के 1000 नाम हिंदी में

Religious Significance of Shri Krishna Ashtakam

Lord Krishna occupies a central place in Hindu spirituality as the embodiment of divine love, wisdom, and righteousness.

Shri Krishna Ashtakam is significant because it:

Praises the divine form of Lord Krishna.
Encourages devotion and surrender.
Promotes remembrance of Krishna’s teachings.
Inspires spiritual growth.
Strengthens the bond between devotee and God.

The stotram is commonly recited in temples, homes, and devotional gatherings.

Benefits of Reciting Shri Krishna Ashtakam

1. Deepens Devotion
Regular recitation helps cultivate stronger devotion toward Lord Krishna.

2. Brings Mental Peace
The sacred verses help calm the mind and create inner harmony.

3. Supports Spiritual Growth
The hymn encourages reflection on Krishna’s divine qualities and teachings.

4. Enhances Concentration
Many devotees find that chanting improves focus during prayer and meditation.

5. Strengthens Faith
The stotram reinforces trust in Krishna’s divine guidance and protection.

Who Composed Krishna Ashtakam?

Several versions of Krishna Ashtakam exist within Hindu devotional traditions. The most widely recited versions are associated with revered saints and spiritual teachers who composed hymns praising Lord Krishna’s divine attributes.

When Should Shri Krishna Ashtakam Be Recited?

The hymn may be recited:

Daily during morning prayers
During Janmashtami celebrations
On Ekadashi
During Krishna Puja
Before meditation
During devotional gatherings and bhajans

How to Recite Shri Krishna Ashtakam

Bathe and wear clean clothes.
Sit before an image or idol of Lord Krishna.
Offer flowers, incense, or a lamp.
Recite Krishna Ashtakam with devotion and concentration.
Conclude with prayer and gratitude.
Shri Krishna Ashtakam and Krishna Worship

Krishna Ashtakam is often recited together with:

Bhagavad Gita
Krishna Chalisa
Vishnu Sahasranamam
Gopal Sahasranama
Narayana Stotram
Krishna Mantras

Together, these sacred texts form an important part of Krishna devotion and Vaishnava worship.

Frequently Asked Questions (FAQ)

1. What is Shri Krishna Ashtakam?
Shri Krishna Ashtakam is a devotional hymn of eight verses praising Lord Krishna and His divine qualities.

2. What does the word Ashtakam mean?
Ashtakam refers to a composition consisting of eight verses dedicated to a deity or spiritual theme.

3. What are the benefits of reciting Krishna Ashtakam?
Devotees believe it promotes devotion, inner peace, spiritual growth, and faith in Lord Krishna.

4. Can Krishna Ashtakam be recited daily?
Yes, many devotees include Krishna Ashtakam in their daily prayer routine.

5. What is the best time to chant Krishna Ashtakam?
Morning worship, Janmashtami, Ekadashi, and Krishna Puja are considered auspicious times.

6. Is Krishna Ashtakam dedicated to Lord Krishna?
Yes, the hymn is entirely devoted to Lord Krishna and His divine attributes.

7. Can beginners recite Krishna Ashtakam?
Yes, beginners can recite it with devotion while gradually learning the meaning and pronunciation.

8. Is Krishna Ashtakam useful for meditation?
Yes, many devotees use it before meditation to focus the mind on Lord Krishna.

9. Is Krishna Ashtakam different from Krishna Chalisa?
Yes, Krishna Ashtakam consists of eight verses, while Krishna Chalisa contains forty verses.

10. Can Krishna Ashtakam be recited on Janmashtami?
Yes, it is one of the most popular prayers recited during Janmashtami celebrations.

11. Can Krishna Ashtakam be recited with Vishnu Sahasranamam?
Yes, many devotees recite both as part of their daily devotional practice.

12. Does Krishna Ashtakam help strengthen devotion?
According to devotional traditions, regular recitation helps increase love, faith, and surrender to Lord Krishna.

श्री कृष्णाष्टकम् हिंदी  PDF डाउनलोड

निचे दिए गए लिंक पर क्लिक कर श्री कृष्णाष्टकम् हिंदी PDF डाउनलोड करे.

Click Below to Download Krishna Ashtakam in Hindi Lyrics PDF

Gopal Sahastranam Stotram in Hindi Lyrics PDF | श्री गोपाल सहस्त्रनाम स्तोत्रम्

Gopal Sahasranama Stotram | Meaning, Significance and Spiritual Importance

What is Gopal Sahasranama Stotram?

Gopal Sahasranama Stotram is a sacred hymn containing one thousand divine names of Lord Krishna in His beloved form as Gopal, the protector of cows and the divine cowherd of Vrindavan.
Each name in the Sahasranama highlights a unique quality, attribute, divine pastime, or spiritual aspect of Lord Krishna. The stotram is revered in Vaishnava traditions and is considered a powerful form of devotion, remembrance, and meditation upon the Supreme Lord.
The recitation of Gopal Sahasranama allows devotees to contemplate the infinite virtues of Lord Krishna while deepening their connection with Him.

श्री गोपाल सहस्त्रनाम स्तोत्रम् हिंदी में अनुवाद सहित

Gopal Sahastranam Stotram in Sanskrit/Hindi Lyrics

अथ ध्यानम

कस्तूरीतिलकं ललाटपटले वक्ष:स्थले कौस्तुभं
नासाग्रे वरमौत्तिकं करतले वेणुं करे कंकणम ।
सर्वाड़्गे हरिचन्दनं सुललितं कण्ठे च मुक्तावलि –
र्गोपस्रीपरिवेष्टितो विजयते गोपालचूडामणि: ।।1।।

हिन्दी अर्थ:

भगवान श्रीकृष्ण के ललाट पर सुगंधित कस्तूरी का तिलक शोभायमान है। उनके वक्षस्थल पर दिव्य कौस्तुभ मणि विराजमान है। उनकी नासिका पर सुंदर मोती सुशोभित है। उनके हाथों में मधुर स्वर उत्पन्न करने वाली बाँसुरी है और कलाइयों में सुंदर कंगन सुशोभित हैं।

उनके सम्पूर्ण शरीर पर सुगंधित हरिचन्दन का लेप लगा हुआ है तथा उनके गले में मोतियों की मनोहर माला शोभा दे रही है। वे ब्रज की गोपियों से घिरे हुए हैं और गोपालों के मुकुटमणि, अर्थात् सभी गोपालों में श्रेष्ठ भगवान श्रीकृष्ण सदा विजयशाली हैं।

फुल्लेन्दीवरकान्तिमिन्दुवदनं बर्हावतंसप्रियं
श्रीवत्साड़्कमुदारकौस्तुभधरं पीताम्बरं सुन्दरम ।
गोपीनां नयनोत्पलार्चिततनुं गोगोपसंघावृतं
गोविन्दं कलवेणुवादनपरं दिव्याड़्गभूषं भजे ।।2।।

हिन्दी अर्थ:

मैं उन भगवान गोविन्द का भजन करता हूँ जिनका श्यामल स्वरूप पूर्ण खिले हुए नीलकमल के समान मनोहर है। उनका मुख पूर्णिमा के चन्द्रमा के समान सुंदर और शीतल है। वे अपने मस्तक पर मोरपंख धारण करना अत्यंत प्रिय मानते हैं।

उनके वक्षस्थल पर श्रीवत्स का शुभ चिन्ह अंकित है और वे दिव्य कौस्तुभ मणि से अलंकृत हैं। उन्होंने सुंदर पीताम्बर धारण किया हुआ है। उनका दिव्य शरीर गोपियों के कमल समान नेत्रों द्वारा निरंतर निहारा और पूजित किया जाता है।

वे गौओं और गोपों के समूह से घिरे रहते हैं तथा मधुर बाँसुरी वादन में लीन रहते हैं। दिव्य आभूषणों से विभूषित ऐसे परम सुंदर भगवान श्रीकृष्ण को मैं बार-बार प्रणाम और भजन करता हूँ।

इति ध्यानम
ऊँ क्लीं देव: कामदेव: कामबीजशिरोमणि: ।
श्रीगोपालको महीपाल: सर्वव्र्दान्तपरग: ।।1।।

भगवान श्रीकृष्ण दिव्य स्वरूप वाले हैं। वे प्रेम और आकर्षण के परम स्रोत हैं तथा समस्त कामबीज मंत्रों में श्रेष्ठ हैं। वे गोपाल रूप में सभी जीवों का पालन करने वाले, पृथ्वी के रक्षक तथा समस्त वेदान्त शास्त्रों के गहन ज्ञाता हैं।

धरणीपालको धन्य: पुण्डरीक: सनातन: ।
गोपतिर्भूपति: शास्ता प्रहर्ता विश्वतोमुख: ।।2।।

वे पृथ्वी का पालन करने वाले, परम धन्य, कमल के समान निर्मल और सनातन स्वरूप हैं। वे गौओं के स्वामी, समस्त राजाओं के अधिपति, धर्म का उपदेश देने वाले, दुष्टों का संहार करने वाले तथा सर्वत्र विद्यमान हैं।

आदिकर्ता महाकर्ता महाकाल: प्रतापवान ।
जगज्जीवो जगद्धाता जगद्भर्ता जगद्वसु: ।।3।।

भगवान समस्त सृष्टि के आदि कारण हैं। वे महान कर्ता, काल के भी नियन्ता और अत्यन्त प्रतापी हैं। वे संसार को जीवन देने वाले, उसका धारण-पोषण करने वाले तथा सम्पूर्ण जगत के धन और वैभव के आधार हैं।

मत्स्यो भीम: कुहूभर्ता हर्ता वाराहमूर्तिमान ।
नारायणो ह्रषीकेशो गोविन्दो गरुडध्वज: ।।4।।

भगवान ने मत्स्य और वराह जैसे अवतार धारण कर संसार की रक्षा की। वे नारायण हैं, इन्द्रियों के स्वामी हृषीकेश हैं, गोविन्द हैं तथा जिनके ध्वज पर गरुड़ विराजमान हैं।

गोकुलेन्द्रो महाचन्द्र: शर्वरीप्रियकारक: ।
कमलामुखलोलाक्ष: पुण्डरीक शुभावह: ।।5।।

वे गोकुल के स्वामी, पूर्ण चन्द्रमा के समान शीतल और आनंद देने वाले हैं। उनके नेत्र कमल के समान सुंदर हैं और वे अपने भक्तों के जीवन में मंगल और कल्याण लाने वाले हैं।

दुर्वासा: कपीलो भौम: सिन्धुसागरसड़्गम: ।
गोविन्दो गोपतिर्गोत्र: कालिन्दीप्रेमपूरक: ।।6।।

भगवान विभिन्न ऋषियों और दिव्य शक्तियों के स्वरूप में प्रकट होते हैं। वे गोविन्द हैं, गौओं के स्वामी हैं तथा यमुना (कालिन्दी) के प्रति प्रेम रखने वाले हैं। वे सभी को प्रेम और भक्ति से परिपूर्ण करते हैं।

गोपस्वामी गोकुलेन्द्रो गोवर्धनवरप्रद: ।
नन्दादिगोकुलत्राता दाता दारिद्रयभंजन: ।।7।।

वे गोपों के स्वामी और गोकुल के अधिपति हैं। उन्होंने गोवर्धन पर्वत धारण कर भक्तों की रक्षा की। वे नन्द बाबा और समस्त गोकुल के रक्षक हैं तथा भक्तों के दुःख और अभाव दूर करने वाले हैं।

सर्वमंगलदाता च सर्वकामप्रदायक: ।
आदिकर्ता महीभर्ता सर्वसागरसिन्धुज: ।।8।।

भगवान सभी प्रकार के मंगल प्रदान करते हैं और भक्तों की उचित कामनाओं को पूर्ण करते हैं। वे सृष्टि के मूल कारण और पृथ्वी के पालनकर्ता हैं।

गजगामी गजोद्धारी कामी कामकलानिधि: ।
कलंकरहितश्चन्द्रो बिम्बास्यो बिम्बसत्तम: ।।9।।

उनकी चाल गजराज के समान गंभीर और आकर्षक है। वे प्रेम और सौंदर्य के भण्डार हैं। उनका मुख पूर्ण चन्द्रमा की भाँति निर्मल तथा बिम्बफल के समान लालिमा से युक्त है।

मालाकार: कृपाकार: कोकिलास्वरभूषण: ।
रामो नीलाम्बरो देवो हली दुर्दममर्दन: ।।10।।

भगवान पुष्पमालाओं से सुशोभित और कृपा के सागर हैं। उनकी वाणी कोयल के स्वर जैसी मधुर है। वे दिव्य नीलाम्बर धारण करते हैं और दुष्टों का दमन करने वाले हैं।

सहस्राक्षपुरीभेत्ता महामारीविनाशन: ।
शिव: शिवतमो भेत्ता बलारातिप्रपूजक: ।।11।।

वे महान शत्रुओं का विनाश करने वाले तथा सभी प्रकार की विपत्तियों और कष्टों को दूर करने वाले हैं। वे स्वयं कल्याणस्वरूप हैं और देवताओं द्वारा पूजित हैं।

कुमारीवरदायी च वरेण्यो मीनकेतन: ।
नरो नारायणो धीरो राधापतिरुदारधी: ।।12।।

भगवान इच्छित वर प्रदान करने वाले हैं। वे नर और नारायण दोनों स्वरूपों में विराजमान हैं। वे अत्यंत धैर्यवान, उदार बुद्धि वाले तथा श्रीराधा के प्रियतम हैं।

श्रीपति: श्रीनिधि: श्रीमान मापति: प्रतिराजहा ।
वृन्दापति: कुलग्रामी धामी ब्रह्मसनातन: ।।13।।

वे लक्ष्मीपति हैं, समस्त ऐश्वर्य के भण्डार हैं और अनंत वैभव से युक्त हैं। वे वृन्दावन के स्वामी, सनातन ब्रह्म तथा समस्त कुलों के रक्षक हैं।

रेवतीरमणो रामाश्चंचलश्चारुलोचन: ।
रामायणशरीरोsयं रामी राम: श्रिय:पति: ।।14।।

भगवान सुंदर नेत्रों वाले, आनंदमय और लक्ष्मी के स्वामी हैं। वे अपने भक्तों को आनंद देने वाले तथा धर्म की स्थापना करने वाले हैं।

शर्वर: शर्वरी शर्व: सर्वत्रशुभदायक: ।
राधाराधायितो राधी राधाचित्तप्रमोदक: ।।15।।

वे दिन-रात और सम्पूर्ण काल के स्वामी हैं। वे हर स्थान पर शुभ फल देने वाले हैं। श्रीराधा के प्रियतम भगवान राधाजी के हृदय को सदैव आनंद से भर देते हैं।

राधारतिसुखोपेतो राधामोहनतत्पर: ।
राधावशीकरो राधाह्रदयांभोजषट्पद: ।।16।।

भगवान राधा जी के प्रेम में आनंदित रहते हैं। वे राधाजी को मोहित करने वाले तथा उनके हृदय रूपी कमल में भ्रमर की तरह सदैव निवास करने वाले हैं।

राधालिंगनसंमोहो राधानर्तनकौतुक: ।
राधासंजातसम्प्रीती राधाकामफलप्रद: ।।17।।

भगवान राधाजी के प्रेम और आलिंगन में आनंदित रहते हैं। वे राधाजी के साथ दिव्य नृत्य करने वाले तथा प्रेमपूर्वक भक्तों की उचित इच्छाओं को पूर्ण करने वाले हैं।

वृन्दापति: कोशनिधिर्लोकशोकविनाशक: ।
चन्द्रापतिश्चन्द्रपतिश्चण्डकोदण्दभंजन: ।।18।।

वे वृन्दावन के स्वामी, समस्त धन और वैभव के भण्डार तथा संसार के शोकों का नाश करने वाले हैं। वे महान शक्तिशाली हैं और अहंकार तथा अधर्म का विनाश करते हैं।

रामो दाशरथी रामो भृगुवंशसमुदभव: ।
आत्मारामो जितक्रोधो मोहो मोहान्धभंजन ।।19।।

भगवान विभिन्न अवतारों में प्रकट होकर धर्म की रक्षा करते हैं। वे आत्मस्वरूप में स्थित, क्रोध पर विजय प्राप्त करने वाले तथा अज्ञान और मोह का नाश करने वाले हैं।

वृषभानुर्भवो भाव: काश्यपि: करुणानिधि: ।
कोलाहलो हली हाली हेली हलधरप्रिय: ।।20।।

भगवान करुणा के सागर हैं और अपने भक्तों के भाव को स्वीकार करने वाले हैं। वे बलराम जी के प्रिय हैं तथा अपने भक्तों के साथ प्रेमपूर्ण और सहज व्यवहार करने वाले हैं।

राधामुखाब्जमार्तण्डो भास्करो विरजो विधु: ।
विधिर्विधाता वरुणो वारुणो वारुणीप्रिय: ।।21।।

रोहिणीह्रदयानन्दी वसुदेवात्मजो बलि: ।
नीलाम्बरो रौहिणेयो जरासन्धवधोsमल: ।।22।।

नागो नवाम्भोविरुदो वीरहा वरदो बली ।
गोपथो विजयी विद्वान शिपिविष्ट: सनातन: ।।23।।

पर्शुरामवचोग्राही वरग्राही श्रृगालहा ।
दमघोषोपदेष्टा च रथग्राही सुदर्शन: ।।24।।

वीरपत्नीयशस्राता जराव्याधिविघातक: ।
द्वारकावासतत्त्वज्ञो हुताशनवरप्रद: ।।25।।
यमुनावेगसंहारी नीलाम्बरधर: प्रभु: ।
विभु: शरासनो धन्वी गणेशो गणनायक: ।।26।।

लक्ष्मणो लक्षणो लक्ष्यो रक्षोवंशविनशन: ।
वामनो वामनीभूतो बलिजिद्विक्रमत्रय: ।।27।।

यशोदानन्दन: कर्ता यमलार्जुनमुक्तिद:
उलूखली महामानी दामबद्धाह्वयी शमी ।।28।।

भक्तानुकारी भगवान केशवोsचलधारक: ।
केशिहा मधुहा मोही वृषासुरविघातक: ।।29।।

अघासुरविनाशी च पूतनामोक्षदायक: ।
कुब्जाविनोदी भगवान कंसमृत्युर्महामखी ।।30।।

अश्वमेधो वाजपेयो गोमेधो नरमेधवान ।
कन्दर्पकोटिलावण्यश्चन्द्रकोटिसुशीतल: ।।31।।

रविकोटिप्रतीकाशो वायुकोटिमहाबल: ।
ब्रह्मा ब्रह्माण्डकर्ता च कमलावांछितप्रद: ।।32।।

कमली कमलाक्षश्च कमलामुखलोलुप: ।
कमलाव्रतधारी च कमलाभ: पुरन्दर: ।।33।।

सौभाग्याधिकचित्तोsयं महामायी महोत्कट: ।
तारकारि: सुरत्राता मारीचक्षोभकारक: ।।34।।

विश्वामित्रप्रियो दान्तो रामो राजीवलोचन: ।
लंकाधिपकुलध्वंसी विभिषणवरप्रद: ।।35।।

सीतानन्दकरो रामो वीरो वारिधिबन्धन: ।
खरदूषणसंहारी साकेतपुरवासन: ।।36।।

चन्द्रावलीपति: कूल: केशी कंसवधोsमर: ।
माधवी मधुहा माध्वी माध्वीको माधवो मधु: ।।37।।

मुंजाटवीगाहमानो धेनुकारिर्धरात्मज: ।
वंशी वटबिहारी च गोवर्धनवनाश्रय: ।।38।।

तथा तालवनोद्देशी भाण्डीरवनशंखहा ।
तृणावर्तकथाकारी वृषभनुसुतापति: ।।39।।

राधाप्राणसमो राधावदनाब्जमधुव्रत: ।
गोपीरंजनदैवज्ञो लीलाकमलपूजित: ।।40।।

क्रीडाकमलसन्दोहो गोपिकाप्रीतिरंजन: ।
रंजको रंजनो रड़्गो रड़्गी रंगमहीरुह ।।41।।

काम: कामारिभक्तोsयं पुराणपुरुष: कवि: ।
नारदो देवलो भीमो बालो बालमुखाम्बुज: ।।42।।

अम्बुजो ब्रह्मसाक्षी च योगीदत्तवरो मुनि: ।
ऋषभ: पर्वतो ग्रामो नदीपवनवल्लभ: ।।43।।

पद्मनाभ: सुरज्येष्ठो ब्रह्मा रुद्रोsहिभूषित: ।
गणानां त्राणकर्ता च गणेशो ग्रहिलो ग्रही ।।44।।

गणाश्रयो गणाध्यक्ष: क्रोडीकृतजगत्रय: ।
यादवेन्द्रो द्वारकेन्द्रो मथुरावल्लभो धुरी ।।45।।

भ्रमर: कुन्तली कुन्तीसुतरक्षी महामखी ।
यमुनावरदाता च कश्यपस्य वरप्रद: ।।46।।

शड़्खचूडवधोद्दामो गोपीरक्षणतत्पर: ।
पांचजन्यकरो रामी त्रिरामी वनजो जय: ।।47।।

फाल्गुन: फाल्गुनसखो विराधवधकारक: ।
रुक्मिणीप्राणनाथश्च सत्यभामाप्रियंकर: ।।48।।

कल्पवृक्षो महावृक्षो दानवृक्षो महाफल: ।
अंकुशो भूसुरो भामो भामको भ्रामको हरि: ।।49।।

सरल: शाश्वत: वीरो यदुवंशी शिवात्मक: ।
प्रद्युम्नबलकर्ता च प्रहर्ता दैत्यहा प्रभु: ।।50।।

महाधनो महावीरो वनमालाविभूषण: ।
तुलसीदामशोभाढयो जालन्धरविनाशन: ।।51।।

शूर: सूर्यो मृकण्डश्च भास्करो विश्वपूजित: ।
रविस्तमोहा वह्निश्च वाडवो वडवानल: ।।52।।

दैत्यदर्पविनाशी च गरुड़ो गरुडाग्रज: ।
गोपीनाथो महीनाथो वृन्दानाथोsवरोधक: ।।53।।

प्रपंची पंचरूपश्च लतागुल्मश्च गोपति: ।
गंगा च यमुनारूपो गोदा वेत्रवती तथा ।।54।।

कावेरी नर्मदा तापी गण्दकी सरयूस्तथा ।
राजसस्तामस: सत्त्वी सर्वांगी सर्वलोचन: ।।55।।

सुधामयोsमृतमयो योगिनीवल्लभ: शिव: ।
बुद्धो बुद्धिमतां श्रेष्ठोविष्णुर्जिष्णु: शचीपति: ।।56।।

वंशी वंशधरो लोको विलोको मोहनाशन: ।
रवरावो रवो रावो बालो बालबलाहक: ।।57।।

शिवो रुद्रो नलो नीलो लांगुली लांगुलाश्रय: ।
पारद: पावनो हंसो हंसारूढ़ो जगत्पति: ।।58।।

मोहिनीमोहनो मायी महामायो महामखी ।
वृषो वृषाकपि: काल: कालीदमनकारक: ।।59।।

कुब्जभाग्यप्रदो वीरो रजकक्षयकारक: ।
कोमलो वारुणो राज जलदो जलधारक: ।।60।।

हारक: सर्वपापघ्न: परमेष्ठी पितामह: ।
खड्गधारी कृपाकारी राधारमणसुन्दर: ।।61।।

द्वादशारण्यसम्भोगी शेषनागफणालय: ।
कामश्याम: सुख: श्रीद: श्रीपति: श्रीनिधि: कृति: ।।62।।

हरिर्हरो नरो नारो नरोत्तम इषुप्रिय: ।
गोपालो चित्तहर्ता च कर्ता संसारतारक: ।।63।।

आदिदेवो महादेवो गौरीगुरुरनाश्रय: ।
साधुर्मधुर्विधुर्धाता भ्राताsक्रूरपरायण: ।।64।।

रोलम्बी च हयग्रीवो वानरारिर्वनाश्रय: ।
वनं वनी वनाध्यक्षो महाबंधो महामुनि: ।।65।।

स्यमन्तकमणिप्राज्ञो विज्ञो विघ्नविघातक: ।
गोवर्धनो वर्धनीयो वर्धनी वर्धनप्रिय: ।।66।।

वर्धन्यो वर्धनो वर्धी वार्धिन्य: सुमुखप्रिय: ।
वर्धितो वृद्धको वृद्धो वृन्दारकजनप्रिय: ।।67।।

गोपालरमणीभर्ता साम्बुकुष्ठविनाशन: ।
रुक्मिणीहरण: प्रेमप्रेमी चन्द्रावलीपति: ।।68।।

श्रीकर्ता विश्वभर्ता च नारायणनरो बली ।
गणो गणपतिश्चैव दत्तात्रेयो महामुनि: ।।69।।

व्यासो नारायणो दिव्यो भव्यो भावुकधारक: ।
श्व: श्रेयसं शिवं भद्रं भावुकं भविकं शुभम ।।70।।

शुभात्मक: शुभ: शास्ता प्रशस्ता मेघनादहा ।
ब्रह्मण्यदेवो दीनानामुद्धारकरणक्षम: ।।71।।

कृष्ण: कमलपत्राक्ष: कृष्ण: कमललोचन: ।
कृष्ण: कामी सदा कृष्ण: समस्तप्रियकारक: ।।72।।

नन्दो नन्दी महानन्दी मादी मादनक: किली ।
मिली हिली गिली गोली गोलो गोलालयी गुली ।।73।।

गुग्गुली मारकी शाखी वट: पिप्पलक: कृती ।
म्लेक्षहा कालहर्ता च यशोदायश एव च ।।74।।

अच्युत: केशवो विष्णुर्हरि: सत्यो जनार्दन: ।
हंसो नारायणो लीलो नीलो भक्तिपरायण: ।।75।।

जानकीवल्लभो रामो विरामो विघ्ननाशन: ।
सहस्रांशुर्महाभानुर्वीरबाहुर्महोदधि: ।।76।।

समुद्रोsब्धिरकूपार: पारावार: सरित्पति: ।
गोकुलानन्दकारी च प्रतिज्ञापरिपालक: ।।77।।

सदाराम: कृपारामो महारामो धनुर्धर: ।
पर्वत: पर्वताकारो गयो गेयो द्विजप्रिय: ।।78।।

कमलाश्वतरो रामो रामायणप्रवर्तक: ।
द्यौदिवौ दिवसो दिव्यो भव्यो भाविभयापह: ।।79।।

पार्वतीभाग्यसहितो भ्राता लक्ष्मीविलासवान ।
विलासी साहसी सर्वी गर्वी गर्वितलोचन: ।।80।।

मुरारिर्लोकधर्मज्ञो जीवनो जीवनान्तक: ।
यमो यमादिर्यमनो यामी यामविधायक: ।।81।।

वसुली पांसुली पांसुपाण्डुरर्जुनवल्लभ: ।
ललिताचन्द्रिकामाली माली मालाम्बुजाश्रय: ।।82।।

अम्बुजाक्षो महायज्ञो दक्षश्चिन्तामणिप्रभु: ।
मणिर्दिनमणिश्चैव केदारो बदरीश्रय: ।।83।।

बदरीवनसम्प्रीतो व्यास: सत्यवतीसुत: ।
अमरारिनिहन्ता च सुधासिन्धुर्विधूदय: ।।84।।

चन्द्रो रवि: शिव: शूली चक्री चैव गदाधर: ।
श्रीकर्ता श्रीपति: श्रीद: श्रीदेवो देवकीसुत: ।।85।।

श्रीपति: पुण्डरीकाक्ष: पद्मनाभो जगत्पति: ।
वासुदेवोsप्रमेयात्मा केशवो गरुडध्वज: ।।86।।

नारायण: परं धाम देवदेवो महेश्वर: ।
चक्रपाणि: कलापूर्णो वेदवेद्यो दयानिधि: ।।87।।

भगवान सर्वभूतेशो गोपाल: सर्वपालक: ।
अनन्तो निर्गुणोsनन्तो निर्विकल्पो निरंजन: ।।88।।

निराधारो निराकारो निराभासो निराश्रय: ।
पुरुष: प्रणवातीतो मुकुन्द: परमेश्वर: ।।89।।

क्षणावनि: सर्वभौमो वैकुण्ठो भक्तवत्सल: ।
विष्णुर्दामोदर: कृष्णो माधवो मथुरापति: ।।90।।

देवकीगर्भसम्भूतयशोदावत्सलो हरि: ।
शिव: संकर्षण: शंभुर्भूतनाथो दिवस्पति: ।।91।।

अव्यय: सर्वधर्मज्ञो निर्मलो निरुपद्रव: ।
निर्वाणनायको नित्योsनिलजीमूतसन्निभ: ।।92।।

कालाक्षयश्च सर्वज्ञ: कमलारूपतत्पर: ।
ह्रषीकेश: पीतवासा वासुदेवप्रियात्मज: ।।93।।

नन्दगोपकुमारार्यो नवनीताशन: प्रभु: ।
पुराणपुरुष: श्रेष् शड़्खपाणि: सुविक्रम: ।।94।।

अनिरुद्धश्वक्ररथ: शार्ड़्गपाणिश्चतुर्भुज: ।
गदाधर: सुरार्तिघ्नो गोविन्दो नन्दकायुध: ।।95।।

वृन्दावनचर: सौरिर्वेणुवाद्यविशारद: ।
तृणावर्तान्तको भीमसाहसो बहुविक्रम: ।।96।।

सकटासुरसंहारी बकासुरविनाशन: ।
धेनुकासुरसड़्घात: पूतनारिर्नृकेसरी ।।97।।

पितामहो गुरु: साक्षी प्रत्यगात्मा सदाशिव: ।
अप्रमेय: प्रभु: प्राज्ञोsप्रतर्क्य: स्वप्नवर्धन: ।।98।।

धन्यो मान्यो भवो भावो धीर: शान्तो जगदगुरु: ।
अन्तर्यामीश्वरो दिव्यो दैवज्ञो देवता गुरु: ।।99।।

क्षीराब्धिशयनो धाता लक्ष्मीवाँल्लक्ष्मणाग्रज: ।
धात्रीपतिरमेयात्मा चन्द्रशेखरपूजित: ।।100।।

लोकसाक्षी जगच्चक्षु: पुण्य़चारित्रकीर्तन: ।
कोटिमन्मथसौन्दर्यो जगन्मोहनविग्रह: ।।101।।

मन्दस्मिततमो गोपो गोपिका परिवेष्टित: ।
फुल्लारविन्दनयनश्चाणूरान्ध्रनिषूदन: ।।102।।

इन्दीवरदलश्यामो बर्हिबर्हावतंसक: ।
मुरलीनिनदाह्लादो दिव्यमाल्यो वराश्रय: ।।103।।

सुकपोलयुग: सुभ्रूयुगल: सुललाटक: ।
कम्बुग्रीवो विशालाक्षो लक्ष्मीवान शुभलक्षण: ।।104।।

पीनवक्षाश्चतुर्बाहुश्चतुर्मूर्तीस्त्रिविक्रम: ।
कलंकरहित: शुद्धो दुष्टशत्रुनिबर्हण: ।।105।।

किरीटकुण्डलधर: कटकाड़्गदमण्डित: ।
मुद्रिकाभरणोपेत: कटिसूत्रविराजित: ।।106।।

मंजीररंजितपद: सर्वाभरणभूषित: ।
विन्यस्तपादयुगलो दिव्यमंगलविग्रह: ।।107।।

गोपिकानयनानन्द: पूर्णश्चन्द्रनिभानन: ।
समस्तजगदानन्दसुन्दरो लोकनन्दन: ।।108।।

यमुनातीरसंचारी राधामन्मथवैभव: ।
गोपनारीप्रियो दान्तो गोपिवस्त्रापहारक: ।।109।।

श्रृंगारमूर्ति: श्रीधामा तारको मूलकारणम ।
सृष्टिसंरक्षणोपाय: क्रूरासुरविभंजन ।।110।।

नरकासुरहारी च मुरारिर्वैरिमर्दन: ।
आदितेयप्रियो दैत्यभीकरश्चेन्दुशेखर: ।।111।।

जरासन्धकुलध्वंसी कंसाराति: सुविक्रम: ।
पुण्यश्लोक: कीर्तनीयो यादवेन्द्रो जगन्नुत: ।।112।।

रुक्मिणीरमण: सत्यभामाजाम्बवतीप्रिय: ।
मित्रविन्दानाग्नजितीलक्ष्मणासमुपासित: ।।113।।

सुधाकरकुले जातोsनन्तप्रबलविक्रम: ।
सर्वसौभाग्यसम्पन्नो द्वारकायामुपस्थित: ।।114।।

भद्रसूर्यसुतानाथो लीलामानुषविग्रह: ।
सहस्रषोडशस्त्रीशो भोगमोक्षैकदायक: ।।115।।

वेदान्तवेद्य: संवेद्यो वैधब्रह्माण्डनयक: ।
गोवर्धनधरो नाथ: सर्वजीवदयापर: ।।116।।

मूर्तिमान सर्वभूतात्मा आर्तत्राणपरायण: ।
सर्वज्ञ: सर्वसुलभ: सर्वशास्त्रविशारद: ।।117।।

षडगुणैश्चर्यसम्पन्न: पूर्णकामो धुरन्धर: ।
महानुभाव: कैवल्यदायको लोकनायक: ।।118।।

आदिमध्यान्तरहित: शुद्धसात्त्विकविग्रह: ।
आसमानसमस्तात्मा शरणागतवत्सल: ।।119।।

उत्पत्तिस्थितिसंहारकारणं सर्वकारणम ।
गंभीर: सर्वभावज्ञ: सच्चिदानन्दविग्रह: ।।120।।

विष्वक्सेन: सत्यसन्ध: सत्यवान्सत्यविक्रम: ।
सत्यव्रत: सत्यसंज्ञ सर्वधर्मपरायण: ।।121।।

आपन्नार्तिप्रशमनो द्रौपदीमानरक्षक: ।
कन्दर्पजनक: प्राज्ञो जगन्नाटकवैभव: ।।122।।

भक्तिवश्यो गुणातीत: सर्वैश्वर्यप्रदायक: ।
दमघोषसुतद्वेषी बाण्बाहुविखण्डन: ।।123।।

भीष्मभक्तिप्रदो दिव्य: कौरवान्वयनाशन: ।
कौन्तेयप्रियबन्धुश्च पार्थस्यन्दनसारथि: ।।124।।

नारसिंहो महावीरस्तम्भजातो महाबल: ।
प्रह्लादवरद: सत्यो देवपूज्यो भयंकर: ।।125।।

उपेन्द्र: इन्द्रावरजो वामनो बलिबन्धन: ।
गजेन्द्रवरद: स्वामी सर्वदेवनमस्कृत: ।।126।।

शेषपर्यड़्कशयनो वैनतेयरथो जयी ।
अव्याहतबलैश्वर्यसम्पन्न: पूर्णमानस: ।।127।।

योगेश्वरेश्वर: साक्षी क्षेत्रज्ञो ज्ञानदायक: ।
योगिह्रत्पड़्कजावासो योगमायासमन्वित: ।।128।।

नादबिन्दुकलातीतश्चतुर्वर्गफलप्रद: ।
सुषुम्नामार्गसंचारी सन्देहस्यान्तरस्थित: ।।129।।

देहेन्द्रियमन: प्राणसाक्षी चेत:प्रसादक: ।
सूक्ष्म: सर्वगतो देहीज्ञानदर्पणगोचर: ।।130।।

तत्त्वत्रयात्मकोsव्यक्त: कुण्डलीसमुपाश्रित: ।
ब्रह्मण्य: सर्वधर्मज्ञ: शान्तो दान्तो गतक्लम: ।।131।।

श्रीनिवास: सदानन्दी विश्वमूर्तिर्महाप्रभु: ।
सहस्त्रशीर्षा पुरुष: सहस्त्राक्ष: सहस्त्रपात: ।।132।।

समस्तभुवनाधार: समस्तप्राणरक्षक: ।
समस्तसर्वभावज्ञो गोपिकाप्राणरक्षक: ।।133।।

नित्योत्सवो नित्यसौख्यो नित्यश्रीर्नित्यमंगल: ।
व्यूहार्चितो जगन्नाथ: श्रीवैकुण्ठपुराधिप: ।।134।।

पूर्णानन्दघनीभूतो गोपवेषधरो हरि: ।
कलापकुसुमश्याम: कोमल: शान्तविग्रह: ।।135।।

गोपाड़्गनावृतोsनन्तो वृन्दावनसमाश्रय: ।
वेणुवादरत: श्रेष्ठो देवानां हितकारक: ।।136।।

बालक्रीडासमासक्तो नवनीतस्यं तस्कर: ।
गोपालकामिनीजारश्चोरजारशिखामणि: ।।137।।

परंज्योति: पराकाश: परावास: परिस्फुट: ।
अष्टादशाक्षरो मन्त्रो व्यापको लोकपावन: ।।138।।

सप्तकोटिमहामन्त्रशेखरो देवशेखर: ।
विज्ञानज्ञानसन्धानस्तेजोराशिर्जगत्पति: ।।139।।

भक्तलोकप्रसन्नात्मा भक्तमन्दारविग्रह: ।
भक्तदारिद्रयदमनो भक्तानां प्रीतिदायक: ।।140।।

भक्ताधीनमना: पूज्यो भक्तलोकशिवंकर: ।
भक्ताभीष्टप्रद: सर्वभक्ताघौघनिकृन्तन: ।।141।।

अपारकरुणासिन्धुर्भगवान भक्ततत्पर: ।।142।।

इति श्रीराधिकानाथसहस्त्रं नाम कीर्तितम ।
स्मरणात्पापराशीनां खण्डनं मृत्युनाशनम ।।143।।

वैष्णवानां प्रियकरं महारोगनिवारणम ।
ब्रह्महत्यासुरापानं परस्त्रीगमनं तथा ।।144।।

परद्रव्यापहरणं परद्वेषसमन्वितम ।
मानसं वाचिकं कायं यत्पापं पापसम्भवम ।।145।।

सहस्त्रनामपठनात्सर्व नश्यति तत्क्षणात ।
महादारिद्र्ययुक्तो यो वैष्णवो विष्णुभक्तिमान ।।146।।

कार्तिक्यां सम्पठेद्रात्रौ शतमष्टोत्तर क्रमात ।
पीताम्बरधरो धीमासुगन्धिपुष्पचन्दनै: ।।147।।

पुस्तकं पूजयित्वा तु नैवेद्यादिभिरेव च ।
राधाध्यानाड़िकतो धीरो वनमालाविभूषित: ।।148।।

शतमष्टोत्तरं देवि पठेन्नामसहस्त्रकम ।
चैत्रशुक्ले च कृष्णे च कुहूसंक्रान्तिवासरे ।।149।।

पठितव्यं प्रयत्नेन त्रौलोक्यं मोहयेत्क्षणात ।
तुलसीमालया युक्तो वैष्णवो भक्तित्पर: ।।150।।

रविवारे च शुक्रे च द्वादश्यां श्राद्धवासरे ।
ब्राह्मणं पूजयित्वा च भोजयित्वा विधानत: ।।151।।

पठेन्नामसहस्त्रं च तत: सिद्धि: प्रजायते ।
महानिशायां सततं वैष्णवो य: पठेत्सदा ।।152।।

देशान्तरगता लक्ष्मी: समायातिं न संशय: ।
त्रैलोक्ये च महादेवि सुन्दर्य: काममोहिता: ।।153।।

मुग्धा: स्वयं समायान्ति वैष्णवं च भजन्ति ता: ।
रोगी रोगात्प्रमुच्येत बद्धो मुच्येत बन्धनात ।।154।।

गुर्विणी जनयेत्पुत्रं कन्या विन्दति सत्पतिम् ।
राजानो वश्यतां यान्ति किं पुन: क्षुद्रमानवा: ।।155।।

सहस्त्रनामश्रवणात्पठनात्पूजनात्प्रिये ।
धारणात्सर्वमाप्नोति वैष्णवो नात्र संशय: ।।156।।

वंशीतटे चान्यवटे तथा पिप्पलकेsथवा ।
कदम्बपादपतले गोपालमूर्तिसन्निधौ ।।157।।

य: पठेद्वैष्णवो नित्यं स याति हरिमन्दिरम ।
कृष्णेनोक्तं राधिकायै मया प्रोक्तं पुरा शिवे ।।158।।

नारदाय मया प्रोक्तं नारदेन प्रकाशितम् ।
मया त्वयि वरारोहे प्रोक्तमेतत्सुदुर्लभम् ।।159।।

गोपनीयं प्रयत्नेन् न प्रकाश्यं कथंचन ।
शठाय पापिने चैव लम्पटाय विशेषत: ।।160।।

न दातव्यं न दातव्यं न दात्व्यं कदाचन ।
देयं शिष्याय शान्ताय विष्णुभक्तिरताय च ।।161।।

गोदानब्रह्मयज्ञादेर्वाजपेयशस्य च ।
अश्वमेधसहस्त्रस्य फलं पाठे भवेदध्रुवम् ।।162।।

मोहनं स्तम्भनं चैव मारणोच्चाटनादिकम ।
यद्यद्वांछति चित्तेन तत्तत्प्राप्नोति वैष्णव: ।।163।।

एकादश्यां नर: स्नात्वा सुगन्धिद्रव्यतैलकै: ।
आहारं ब्राह्मणे दत्त्वा दक्षिणां स्वर्णभूषणम् ।।164।।

तत आरम्भकर्ताsसौ सर्व प्राप्नोति मानव: ।
शतावृत्तं सहस्त्रं च य: पठेद्वैष्णवो जन: ।।165।।

श्रीवृंदावनचन्द्रस्य प्रासादात्सर्वमाप्नुयात ।
यदगृहे पुस्तकं देवि पूजितं चैव तिष्ठति ।।166।।

न मारी न च दुर्भिक्षं नोपसर्गभयं क्वचित ।
सर्पादि भूतयक्षाद्या नश्यन्ति नात्र संशय: ।।167।।

श्रीगोपालो महादेवि वसेत्तस्य गृहे सदा ।
गृहे यत्र सहस्त्रं च नाम्नां तिष्ठति पूजितम् ।।168।|

विष्णु सहस्रनाम स्तोत्र
नारायण स्तोत्रम
गजेंद्र मोक्ष स्त्रोत
नारायण सुक्तम
विष्णु सुक्त
विष्णु षट्पदि
श्री कृष्णाष्टकम्
श्री गोपाल सहस्त्रनाम स्तोत्रम्
भगवान् विष्णु के 1000 नाम हिंदी में

Religious Importance of Gopal Sahasranama

In Hindu tradition, the thousand names of God are regarded as sacred manifestations of divine energy and wisdom.

Gopal Sahasranama is significant because it:

Celebrates the divine qualities of Lord Krishna.
Encourages constant remembrance of God.
Strengthens devotion and surrender.
Promotes spiritual discipline.
Serves as a form of meditation through sacred names.

The stotram is widely recited during Krishna worship, Janmashtami celebrations, Ekadashi observances, and daily prayers.

Benefits of Reciting Gopal Sahasranama Stotram

1. Deepens Krishna Bhakti
The thousand names help devotees develop stronger devotion toward Lord Krishna.

2. Promotes Spiritual Growth
Regular recitation encourages self-reflection and spiritual awareness.

3. Brings Mental Peace
The rhythmic chanting of sacred names helps calm the mind and improve concentration.

4. Strengthens Faith
The stotram reminds devotees of Krishna’s divine protection and grace.

5. Enhances Daily Worship
Many devotees include Gopal Sahasranama in their daily spiritual routine.

Who is Lord Gopal?

Gopal is one of the most beloved names of Lord Krishna. The name means “protector of cows” and reflects Krishna’s childhood pastimes in Vrindavan, where He cared for cows and brought joy to devotees through His divine play.

When Should Gopal Sahasranama Be Recited?

The stotram may be recited:

Daily during morning worship
On Ekadashi
During Janmashtami
On Krishna-related festivals
During meditation
During Vishnu and Krishna worship ceremonies

How to Recite Gopal Sahasranama

  • Take a bath and wear clean clothes.
  • Sit in a peaceful place.
  • Offer prayers to Lord Krishna.
  • Recite the Sahasranama with devotion.
  • Meditate on the divine names and qualities of Krishna.
  • Conclude with gratitude and prayer.
  • Gopal Sahasranama and Krishna Worship

Gopal Sahasranama is often recited alongside:

Vishnu Sahasranama
Krishna Ashtakam
Govinda Namavali
Narayana Stotram
Vishnu Sahasranamam
Gopal Stotram

Together, these sacred texts form an important part of Vaishnava devotional practice.

Frequently Asked Questions (FAQ)

1. What is Gopal Sahasranama Stotram?
Gopal Sahasranama Stotram is a sacred hymn containing one thousand names of Lord Gopal Krishna.

2. Who is Gopal in Hinduism?
Gopal is a beloved form of Lord Krishna, known as the protector of cows and the divine cowherd of Vrindavan.

3. What are the benefits of reciting Gopal Sahasranama?
Devotees believe it promotes devotion, spiritual growth, mental peace, and divine remembrance.

4. Can Gopal Sahasranama be recited daily?
Yes, many devotees include it in their daily worship routine.

5. What is the best time to chant Gopal Sahasranama?
Morning prayer time, Ekadashi, Janmashtami, and Krishna worship occasions are considered especially auspicious.

6. Is Gopal Sahasranama related to Lord Krishna?
Yes, the entire stotram is dedicated to Lord Krishna in His Gopal form.

7. How many names are included in Gopal Sahasranama?
Traditionally, the hymn contains one thousand sacred names of Lord Gopal Krishna.

8. Can beginners recite Gopal Sahasranama?
Yes, beginners can recite it with devotion and gradually learn its meaning and pronunciation.

9. Is Gopal Sahasranama different from Vishnu Sahasranamam?
Yes, Vishnu Sahasranamam focuses on Lord Vishnu’s thousand names, while Gopal Sahasranama specifically glorifies Lord Krishna as Gopal.

10. Can Gopal Sahasranama be recited during Janmashtami?
Yes, it is highly suitable for Janmashtami and other Krishna festivals.

11. Is Gopal Sahasranama useful for meditation?
Yes, many devotees use the divine names as a focus for meditation and spiritual contemplation.

12. Can Gopal Sahasranama be recited along with Vishnu Sahasranamam?
Yes, many devotees recite both as part of their Vaishnava spiritual practice.

1000 names of Gopal Krishna.

श्री गोपाल सहस्त्रनाम स्तोत्रम् हिंदी  PDF डाउनलोड

निचे दिए गए लिंक पर क्लिक कर श्री गोपाल सहस्त्रनाम स्तोत्रम् हिंदी PDF डाउनलोड करे.

Click Below to Free Download Gopal Sahastranam Stotram PDF in Hindi Lyrics

Vishnu Shatpadi in Hindi Lyrics PDF | विष्णु षट्पदि

Vishnu Shatpadi Stotram | Meaning, Significance and Spiritual Importance

What is Vishnu Shatpadi?

Vishnu Shatpadi Stotram is a revered devotional hymn composed by Adi Shankaracharya in praise of Lord Vishnu. The word “Shatpadi” literally means “six verses,” referring to the six principal stanzas that form the core of this sacred composition.
The stotram expresses complete surrender to Lord Vishnu and highlights the importance of divine grace, devotion, humility, and spiritual realization. It remains one of the most respected hymns in the Vaishnava tradition and is widely recited by devotees seeking inner peace and spiritual growth.

Vishnu Shatpadi in Hindi/Sanskrit Lyrics

अविनयमपनय विष्णो दमय मनः शमय विषयमृगतृष्णाम् ।
भूतदयां विस्तारय तारय संसारसागरतः ॥ 1 ॥

हिन्दी अर्थ:
हे भगवान विष्णु! मेरे भीतर के अहंकार, अविनय और दुर्गुणों को दूर कर दीजिए। मेरे चंचल मन को वश में कीजिए और विषय-वासना रूपी मृगतृष्णा को शांत कीजिए। मेरे हृदय में सभी प्राणियों के प्रति दया और करुणा का विस्तार कीजिए तथा मुझे इस जन्म-मरण रूपी संसार सागर से पार लगाइए।

दिव्यधुनीमकरन्दे परिमलपरिभोगसच्चिदानन्दे ।
श्रीपतिपदारविन्दे भवभयखेदच्छिदे वन्दे ॥ 2 ॥

हिन्दी अर्थ:
मैं भगवान श्रीहरि के उन चरणकमलों को प्रणाम करता हूँ जो दिव्य गंगा के अमृतमय मकरंद के समान हैं, जो सच्चिदानन्द स्वरूप हैं तथा जिनका स्मरण जन्म-मरण के भय, दुख और क्लेशों का नाश कर देता है।

सत्यपि भेदापगमे नाथ तवा‌உहं न मामकीनस्त्वम् ।
सामुद्रो हि तरङ्गः क्वचन समुद्रो न तारङ्गः ॥ 3 ॥

हिन्दी अर्थ:
हे प्रभु! यद्यपि परम सत्य में जीव और ब्रह्म का भेद नहीं रहता, फिर भी मैं आपका हूँ, आप मेरे नहीं हैं। जैसे समुद्र की लहर समुद्र का भाग होती है, परन्तु समुद्र कभी लहर का भाग नहीं होता। उसी प्रकार मैं आपका अंश हूँ और सदैव आपकी शरण में हूँ।

उद्धृतनग नगभिदनुज दनुजकुलामित्र मित्रशशिदृष्टे ।
दृष्टे भवति प्रभवति न भवति किं भवतिरस्कारः ॥ 4 ॥

हिन्दी अर्थ:
हे गोवर्धन पर्वत को धारण करने वाले! हे इन्द्र के अनुज उपेन्द्र! हे दैत्यों के शत्रु! हे करुणामयी दृष्टि रखने वाले प्रभु! जिस भक्त पर आपकी कृपादृष्टि पड़ जाती है, उसके जीवन में सब प्रकार का मंगल होता है। आपकी कृपा प्राप्त होने पर कोई भी विपत्ति उसका कुछ नहीं बिगाड़ सकती।

मत्स्यादिभिरवतारैरवतारवता‌உवता सदा वसुधाम् ।
परमेश्वर परिपाल्यो भवता भवतापभीतो‌உहम् ॥ 5 ॥

हिन्दी अर्थ:
हे परमेश्वर! आपने मत्स्य, कूर्म, वराह, नरसिंह, वामन और अन्य अनेक अवतार धारण करके सदा पृथ्वी और उसके प्राणियों की रक्षा की है। मैं संसार के दुखों और तापों से भयभीत होकर आपकी शरण में आया हूँ। मेरी भी रक्षा कीजिए।

दामोदर गुणमन्दिर सुन्दरवदनारविन्द गोविन्द ।
भवजलधिमथनमन्दर परमं दरमपनय त्वं मे ॥ 6 ॥

हिन्दी अर्थ:
हे दामोदर! हे अनंत दिव्य गुणों के भंडार! हे कमल के समान सुंदर मुख वाले गोविन्द! जैसे मन्दराचल पर्वत ने समुद्र मंथन में सहायता की थी, वैसे ही आप मेरे जीवन रूपी भवसागर को पार कराने वाले बनें। मेरे सभी भय, चिंताएँ, दुख और अज्ञान को दूर कर दीजिए।

नारायण करुणामय शरणं करवाणि तावकौ चरणौ ।
इति षट्पदी मदीये वदनसरोजे सदा वसतु ॥

हिन्दी अर्थ:
हे करुणामय भगवान नारायण! मैं आपके चरणों की शरण ग्रहण करता हूँ। यह विष्णु षट्पदी स्तोत्र रूपी भक्ति मेरे मुखकमल में सदा निवास करे और मेरे हृदय में आपकी भक्ति निरंतर बनी रहे।

सम्पूर्ण भावार्थ

विष्णु षट्पदी स्तोत्र में आदि शंकराचार्य भगवान विष्णु से प्रार्थना करते हैं कि वे मनुष्य के अहंकार, विषय-वासना, भय, अज्ञान और संसार के बंधनों को दूर करें। यह स्तोत्र भक्ति, विनम्रता, शरणागति और ईश्वर पर पूर्ण विश्वास का संदेश देता है। इसमें भक्त भगवान के चरणों में समर्पित होकर उनसे केवल भौतिक सुख नहीं, बल्कि आत्मिक शांति, करुणा, ज्ञान और मोक्ष की कामना करता है।

विष्णु सहस्रनाम स्तोत्र
नारायण स्तोत्रम
गजेंद्र मोक्ष स्त्रोत
नारायण सुक्तम
विष्णु सुक्त
विष्णु षट्पदि
श्री कृष्णाष्टकम्
श्री गोपाल सहस्त्रनाम स्तोत्रम्
भगवान् विष्णु के 1000 नाम हिंदी में

Religious Importance of Vishnu Shatpadi

Vishnu Shatpadi occupies a special place in Hindu devotional literature because it combines deep philosophical wisdom with heartfelt devotion.
The stotram emphasizes:

Surrender to Lord Vishnu.
Divine protection and grace.
Removal of ego and attachment.
Spiritual purification.
Constant remembrance of God.

Many devotees recite Vishnu Shatpadi alongside other Vishnu prayers to strengthen their connection with the Supreme Lord.

Benefits of Reciting Vishnu Shatpadi

1. Deepens Devotion
The verses inspire sincere devotion and strengthen faith in Lord Vishnu.

2. Promotes Inner Peace
Regular recitation helps cultivate mental calmness and emotional balance.

3. Encourages Humility
The stotram teaches surrender and reduces attachment to ego.

4. Supports Spiritual Growth
Its teachings encourage self-reflection and spiritual awareness.

5. Enhances Daily Worship
Many devotees include Vishnu Shatpadi as part of their regular prayer routine.

Who Composed Vishnu Shatpadi?

Vishnu Shatpadi is traditionally attributed to Adi Shankaracharya, one of India’s greatest spiritual teachers and the founder of the Advaita Vedanta tradition.
His devotional compositions continue to inspire millions of devotees worldwide.

When Should Vishnu Shatpadi Be Recited?

Vishnu Shatpadi can be recited:
Daily during morning prayers
On Ekadashi
During Vishnu Puja
During meditation
On Vaikuntha Ekadashi
During spiritual study and contemplation

How to Recite Vishnu Shatpadi

Bathe and wear clean clothes.
Sit in a peaceful place.
Focus your mind on Lord Vishnu.
Recite the stotram with devotion and concentration.
Conclude with prayer and gratitude to Lord Vishnu.
Vishnu Shatpadi and Vishnu Worship

Vishnu Shatpadi is often recited together with:

Vishnu Sahasranama
Narayana Stotram
Narayan Suktam
Vishnu Mantras
Vishnu Chalisa
Vishnu Aarti

Together, these texts form an important part of traditional Vishnu worship and devotional practice.

Frequently Asked Questions (FAQ)

1. What is Vishnu Shatpadi Stotram?
Vishnu Shatpadi is a devotional hymn dedicated to Lord Vishnu, composed by Adi Shankaracharya.

2. What does the word “Shatpadi” mean?
The Sanskrit word “Shatpadi” means “six verses” or “six-footed,” referring to the structure of the hymn.

3. Who composed Vishnu Shatpadi?
The hymn is traditionally attributed to Adi Shankaracharya.

4. What are the benefits of reciting Vishnu Shatpadi?
Devotees believe it promotes devotion, humility, inner peace, and spiritual growth.

5. Can Vishnu Shatpadi be recited daily?
Yes, many devotees recite it every day as part of their spiritual practice.

6. Is Vishnu Shatpadi dedicated to Lord Vishnu?
Yes, the stotram is entirely dedicated to Lord Vishnu and His divine grace.

7. What is the best time to chant Vishnu Shatpadi?
Morning hours, Ekadashi, and Vishnu worship sessions are considered especially auspicious.

8. Can beginners recite Vishnu Shatpadi?
Yes, beginners can recite it with devotion while gradually learning its pronunciation and meaning.

9. Is Vishnu Shatpadi a Vedic hymn?
No, it is a devotional stotram composed by Adi Shankaracharya, though it is deeply rooted in Vedic philosophy.

10. Can Vishnu Shatpadi be recited along with Vishnu Sahasranamam?
Yes, many devotees recite Vishnu Shatpadi together with Vishnu Sahasranamam and other Vishnu prayers.

11. Is Vishnu Shatpadi useful for meditation?
Yes, its devotional and philosophical teachings make it suitable for meditation and contemplation.

12. Does Vishnu Shatpadi teach surrender to God?
Yes, complete surrender to Lord Vishnu is one of the central themes of the stotram.

Vishnu Shatpadi in Tamil/Telgu/Gujrati/Marathi/English

Use Google Translator to get Vishnu Shatpadi in language of your choice.

[google-translator]

Download Vishnu Shatpadi ( विष्णु षट्पदि)  Hindi Lyrics PDF

By clicking below you can Free Download Vishnu Shatpadi in PDF format or also can Print it.

বিষ্ণু সহস্রনাম বাংলায় | Vishnu Sahasranama in Bangla Lyrics PDF

বিষ্ণু সহস্রনাম স্তোত্রের অলৌকিক ঘটনা: উপকারিতা, গুরুত্ব এবং আবৃত্তি পদ্ধতি

বিষ্ণু সহস্রনাম স্তোত্রকে হিন্দু ধর্মে একটি অত্যন্ত পবিত্র এবং শক্তিশালী পাঠ হিসাবে বিবেচনা করা হয়, যা ভগবান বিষ্ণুর হাজার নাম বর্ণনা করে। এই স্তোত্র শুধু ভক্তদের ভগবানের ঐশ্বরিক শক্তির সাথে সংযুক্ত করে না বরং তাদের জীবনের সমস্যা থেকে মুক্তি দিতেও সাহায্য করে। আসুন জেনে নেই এর পদ্ধতি, উপকারিতা ও গুরুত্ব সম্পর্কে।

Vishnu Sahasranama Bangla Lyrics

হরিঃ ওম্

বিশ্বং বিষ্ণুর্বষট্কারো ভূতভব্যভবত্প্রভুঃ |
ভূতকৃদ্ভূতভৃদ্ভাবো ভূতাত্মা ভূতভাবনঃ ‖ 1 ‖

পূতাত্মা পরমাত্মা চ মুক্তানাং পরমাগতিঃ |
অব্যযঃ পুরুষঃ সাক্ষী ক্ষেত্রজ্ঞোঽক্ষর এব চ ‖ 2 ‖

যোগো যোগবিদাং নেতা প্রধান পুরুষেশ্বরঃ |
নারসিংহবপুঃ শ্রীমান্ কেশবঃ পুরুষোত্তমঃ ‖ 3 ‖

সর্বঃ শর্বঃ শিবঃ স্থাণুর্ভূতাদির্নিধিরব্যযঃ |
সংভবো ভাবনো ভর্তা প্রভবঃ প্রভুরীশ্বরঃ ‖ 4 ‖

স্বযংভূঃ শংভুরাদিত্যঃ পুষ্করাক্ষো মহাস্বনঃ |
অনাদিনিধনো ধাতা বিধাতা ধাতুরুত্তমঃ ‖ 5 ‖

অপ্রমেযো হৃষীকেশঃ পদ্মনাভোঽমরপ্রভুঃ |
বিশ্বকর্মা মনুস্ত্বষ্টা স্থবিষ্ঠঃ স্থবিরো ধ্রুবঃ ‖ 6 ‖

অগ্রাহ্যঃ শাশ্বতো কৃষ্ণো লোহিতাক্ষঃ প্রতর্দনঃ |
প্রভূতস্ত্রিককুব্ধাম পবিত্রং মংগলং পরম্ ‖ 7 ‖

ঈশানঃ প্রাণদঃ প্রাণো জ্যেষ্ঠঃ শ্রেষ্ঠঃ প্রজাপতিঃ |
হিরণ্যগর্ভো ভূগর্ভো মাধবো মধুসূদনঃ ‖ 8 ‖

ঈশ্বরো বিক্রমীধন্বী মেধাবী বিক্রমঃ ক্রমঃ |
অনুত্তমো দুরাধর্ষঃ কৃতজ্ঞঃ কৃতিরাত্মবান্‖ 9 ‖

সুরেশঃ শরণং শর্ম বিশ্বরেতাঃ প্রজাভবঃ |
অহস্সংবত্সরো ব্যালঃ প্রত্যযঃ সর্বদর্শনঃ ‖ 10 ‖

অজস্সর্বেশ্বরঃ সিদ্ধঃ সিদ্ধিঃ সর্বাদিরচ্যুতঃ |
বৃষাকপিরমেযাত্মা সর্বযোগবিনিস্সৃতঃ ‖ 11 ‖

বসুর্বসুমনাঃ সত্যঃ সমাত্মা সম্মিতস্সমঃ |
অমোঘঃ পুংডরীকাক্ষো বৃষকর্মা বৃষাকৃতিঃ ‖ 12 ‖

রুদ্রো বহুশিরা বভ্রুর্বিশ্বযোনিঃ শুচিশ্রবাঃ |
অমৃতঃ শাশ্বতস্থাণুর্বরারোহো মহাতপাঃ ‖ 13 ‖

সর্বগঃ সর্ব বিদ্ভানুর্বিষ্বক্সেনো জনার্দনঃ |
বেদো বেদবিদব্যংগো বেদাংগো বেদবিত্কবিঃ ‖ 14 ‖

লোকাধ্যক্ষঃ সুরাধ্যক্ষো ধর্মাধ্যক্ষঃ কৃতাকৃতঃ |
চতুরাত্মা চতুর্ব্যূহশ্চতুর্দংষ্ট্রশ্চতুর্ভুজঃ ‖ 15 ‖

ভ্রাজিষ্ণুর্ভোজনং ভোক্তা সহিষ্নুর্জগদাদিজঃ |
অনঘো বিজযো জেতা বিশ্বযোনিঃ পুনর্বসুঃ ‖ 16 ‖

উপেংদ্রো বামনঃ প্রাংশুরমোঘঃ শুচিরূর্জিতঃ |
অতীংদ্রঃ সংগ্রহঃ সর্গো ধৃতাত্মা নিযমো যমঃ ‖ 17 ‖

বেদ্যো বৈদ্যঃ সদাযোগী বীরহা মাধবো মধুঃ |
অতীংদ্রিযো মহামাযো মহোত্সাহো মহাবলঃ ‖ 18 ‖

মহাবুদ্ধির্মহাবীর্যো মহাশক্তির্মহাদ্যুতিঃ |
অনির্দেশ্যবপুঃ শ্রীমানমেযাত্মা মহাদ্রিধৃক্ ‖ 19 ‖

মহেশ্বাসো মহীভর্তা শ্রীনিবাসঃ সতাংগতিঃ |
অনিরুদ্ধঃ সুরানংদো গোবিংদো গোবিদাং পতিঃ ‖ 20 ‖

মরীচির্দমনো হংসঃ সুপর্ণো ভুজগোত্তমঃ |
হিরণ্যনাভঃ সুতপাঃ পদ্মনাভঃ প্রজাপতিঃ ‖ 21 ‖

অমৃত্যুঃ সর্বদৃক্ সিংহঃ সংধাতা সংধিমান্ স্থিরঃ |
অজো দুর্মর্ষণঃ শাস্তা বিশ্রুতাত্মা সুরারিহা ‖ 22 ‖

গুরুর্গুরুতমো ধাম সত্যঃ সত্যপরাক্রমঃ |
নিমিষোঽনিমিষঃ স্রগ্বী বাচস্পতিরুদারধীঃ ‖ 23 ‖

অগ্রণীগ্রামণীঃ শ্রীমান্ ন্যাযো নেতা সমীরণঃ
সহস্রমূর্ধা বিশ্বাত্মা সহস্রাক্ষঃ সহস্রপাত্ ‖ 24 ‖

আবর্তনো নিবৃত্তাত্মা সংবৃতঃ সংপ্রমর্দনঃ |
অহঃ সংবর্তকো বহ্নিরনিলো ধরণীধরঃ ‖ 25 ‖

সুপ্রসাদঃ প্রসন্নাত্মা বিশ্বধৃগ্বিশ্বভুগ্বিভুঃ |
সত্কর্তা সত্কৃতঃ সাধুর্জহ্নুর্নারাযণো নরঃ ‖ 26 ‖

অসংখ্যেযোঽপ্রমেযাত্মা বিশিষ্টঃ শিষ্টকৃচ্ছুচিঃ |
সিদ্ধার্থঃ সিদ্ধসংকল্পঃ সিদ্ধিদঃ সিদ্ধি সাধনঃ ‖ 27 ‖

বৃষাহী বৃষভো বিষ্ণুর্বৃষপর্বা বৃষোদরঃ |
বর্ধনো বর্ধমানশ্চ বিবিক্তঃ শ্রুতিসাগরঃ ‖ 28 ‖

সুভুজো দুর্ধরো বাগ্মী মহেংদ্রো বসুদো বসুঃ |
নৈকরূপো বৃহদ্রূপঃ শিপিবিষ্টঃ প্রকাশনঃ ‖ 29 ‖

ওজস্তেজোদ্যুতিধরঃ প্রকাশাত্মা প্রতাপনঃ |
ঋদ্দঃ স্পষ্টাক্ষরো মংত্রশ্চংদ্রাংশুর্ভাস্করদ্যুতিঃ ‖ 30 ‖

অমৃতাংশূদ্ভবো ভানুঃ শশবিংদুঃ সুরেশ্বরঃ |
ঔষধং জগতঃ সেতুঃ সত্যধর্মপরাক্রমঃ ‖ 31 ‖

ভূতভব্যভবন্নাথঃ পবনঃ পাবনোঽনলঃ |
কামহা কামকৃত্কাংতঃ কামঃ কামপ্রদঃ প্রভুঃ ‖ 32 ‖

যুগাদি কৃদ্যুগাবর্তো নৈকমাযো মহাশনঃ |
অদৃশ্যো ব্যক্তরূপশ্চ সহস্রজিদনংতজিত্ ‖ 33 ‖

ইষ্টোঽবিশিষ্টঃ শিষ্টেষ্টঃ শিখংডী নহুষো বৃষঃ |
ক্রোধহা ক্রোধকৃত্কর্তা বিশ্ববাহুর্মহীধরঃ ‖ 34 ‖

অচ্যুতঃ প্রথিতঃ প্রাণঃ প্রাণদো বাসবানুজঃ |
অপাংনিধিরধিষ্ঠানমপ্রমত্তঃ প্রতিষ্ঠিতঃ ‖ 35 ‖

স্কংদঃ স্কংদধরো ধুর্যো বরদো বাযুবাহনঃ |
বাসুদেবো বৃহদ্ভানুরাদিদেবঃ পুরংধরঃ ‖ 36 ‖

অশোকস্তারণস্তারঃ শূরঃ শৌরির্জনেশ্বরঃ |
অনুকূলঃ শতাবর্তঃ পদ্মী পদ্মনিভেক্ষণঃ ‖ 37 ‖

পদ্মনাভোঽরবিংদাক্ষঃ পদ্মগর্ভঃ শরীরভৃত্ |
মহর্ধিরৃদ্ধো বৃদ্ধাত্মা মহাক্ষো গরুডধ্বজঃ ‖ 38 ‖

অতুলঃ শরভো ভীমঃ সমযজ্ঞো হবির্হরিঃ |
সর্বলক্ষণলক্ষণ্যো লক্ষ্মীবান্ সমিতিংজযঃ ‖ 39 ‖

বিক্ষরো রোহিতো মার্গো হেতুর্দামোদরঃ সহঃ |
মহীধরো মহাভাগো বেগবানমিতাশনঃ ‖ 40 ‖

উদ্ভবঃ, ক্ষোভণো দেবঃ শ্রীগর্ভঃ পরমেশ্বরঃ |
করণং কারণং কর্তা বিকর্তা গহনো গুহঃ ‖ 41 ‖

ব্যবসাযো ব্যবস্থানঃ সংস্থানঃ স্থানদো ধ্রুবঃ |
পরর্ধিঃ পরমস্পষ্টঃ তুষ্টঃ পুষ্টঃ শুভেক্ষণঃ ‖ 42 ‖

রামো বিরামো বিরজো মার্গোনেযো নযোঽনযঃ |
বীরঃ শক্তিমতাং শ্রেষ্ঠো ধর্মোধর্ম বিদুত্তমঃ ‖ 43 ‖

বৈকুংঠঃ পুরুষঃ প্রাণঃ প্রাণদঃ প্রণবঃ পৃথুঃ |
হিরণ্যগর্ভঃ শত্রুঘ্নো ব্যাপ্তো বাযুরধোক্ষজঃ ‖ 44 ‖

ঋতুঃ সুদর্শনঃ কালঃ পরমেষ্ঠী পরিগ্রহঃ |
উগ্রঃ সংবত্সরো দক্ষো বিশ্রামো বিশ্বদক্ষিণঃ ‖ 45 ‖

বিস্তারঃ স্থাবর স্থাণুঃ প্রমাণং বীজমব্যযং |
অর্থোঽনর্থো মহাকোশো মহাভোগো মহাধনঃ ‖ 46 ‖

অনির্বিণ্ণঃ স্থবিষ্ঠো ভূদ্ধর্মযূপো মহামখঃ |
নক্ষত্রনেমির্নক্ষত্রী ক্ষমঃ, ক্ষামঃ সমীহনঃ ‖ 47 ‖

যজ্ঞ ইজ্যো মহেজ্যশ্চ ক্রতুঃ সত্রং সতাংগতিঃ |
সর্বদর্শী বিমুক্তাত্মা সর্বজ্ঞো জ্ঞানমুত্তমং ‖ 48 ‖

সুব্রতঃ সুমুখঃ সূক্ষ্মঃ সুঘোষঃ সুখদঃ সুহৃত্ |
মনোহরো জিতক্রোধো বীর বাহুর্বিদারণঃ ‖ 49 ‖

স্বাপনঃ স্ববশো ব্যাপী নৈকাত্মা নৈককর্মকৃত্| |
বত্সরো বত্সলো বত্সী রত্নগর্ভো ধনেশ্বরঃ ‖ 50 ‖

ধর্মগুব্ধর্মকৃদ্ধর্মী সদসত্ক্ষরমক্ষরম্‖
অবিজ্ঞাতা সহস্ত্রাংশুর্বিধাতা কৃতলক্ষণঃ ‖ 51 ‖

গভস্তিনেমিঃ সত্ত্বস্থঃ সিংহো ভূত মহেশ্বরঃ |
আদিদেবো মহাদেবো দেবেশো দেবভৃদ্গুরুঃ ‖ 52 ‖

উত্তরো গোপতির্গোপ্তা জ্ঞানগম্যঃ পুরাতনঃ |
শরীর ভূতভৃদ্ ভোক্তা কপীংদ্রো ভূরিদক্ষিণঃ ‖ 53 ‖

সোমপোঽমৃতপঃ সোমঃ পুরুজিত্ পুরুসত্তমঃ |
বিনযো জযঃ সত্যসংধো দাশার্হঃ সাত্বতাং পতিঃ ‖ 54 ‖

জীবো বিনযিতা সাক্ষী মুকুংদোঽমিত বিক্রমঃ |
অংভোনিধিরনংতাত্মা মহোদধি শযোংতকঃ ‖ 55 ‖

অজো মহার্হঃ স্বাভাব্যো জিতামিত্রঃ প্রমোদনঃ |
আনংদোঽনংদনোনংদঃ সত্যধর্মা ত্রিবিক্রমঃ ‖ 56 ‖

মহর্ষিঃ কপিলাচার্যঃ কৃতজ্ঞো মেদিনীপতিঃ |
ত্রিপদস্ত্রিদশাধ্যক্ষো মহাশৃংগঃ কৃতাংতকৃত্ ‖ 57 ‖

মহাবরাহো গোবিংদঃ সুষেণঃ কনকাংগদী |
গুহ্যো গভীরো গহনো গুপ্তশ্চক্র গদাধরঃ ‖ 58 ‖

বেধাঃ স্বাংগোঽজিতঃ কৃষ্ণো দৃঢঃ সংকর্ষণোঽচ্যুতঃ |
বরুণো বারুণো বৃক্ষঃ পুষ্করাক্ষো মহামনাঃ ‖ 59 ‖

ভগবান্ ভগহাঽঽনংদী বনমালী হলাযুধঃ |
আদিত্যো জ্যোতিরাদিত্যঃ সহিষ্ণুর্গতিসত্তমঃ ‖ 60 ‖

সুধন্বা খংডপরশুর্দারুণো দ্রবিণপ্রদঃ |
দিবঃস্পৃক্ সর্বদৃগ্ব্যাসো বাচস্পতিরযোনিজঃ ‖ 61 ‖

ত্রিসামা সামগঃ সাম নির্বাণং ভেষজং ভিষক্ |
সন্যাসকৃচ্ছমঃ শাংতো নিষ্ঠা শাংতিঃ পরাযণম্| 62 ‖

শুভাংগঃ শাংতিদঃ স্রষ্টা কুমুদঃ কুবলেশযঃ |
গোহিতো গোপতির্গোপ্তা বৃষভাক্ষো বৃষপ্রিযঃ ‖ 63 ‖

অনিবর্তী নিবৃত্তাত্মা সংক্ষেপ্তা ক্ষেমকৃচ্ছিবঃ |
শ্রীবত্সবক্ষাঃ শ্রীবাসঃ শ্রীপতিঃ শ্রীমতাংবরঃ ‖ 64 ‖

শ্রীদঃ শ্রীশঃ শ্রীনিবাসঃ শ্রীনিধিঃ শ্রীবিভাবনঃ |
শ্রীধরঃ শ্রীকরঃ শ্রেযঃ শ্রীমাংল্লোকত্রযাশ্রযঃ ‖ 65 ‖

স্বক্ষঃ স্বংগঃ শতানংদো নংদির্জ্যোতির্গণেশ্বরঃ |
বিজিতাত্মাঽবিধেযাত্মা সত্কীর্তিচ্ছিন্নসংশযঃ ‖ 66 ‖

উদীর্ণঃ সর্বতশ্চক্ষুরনীশঃ শাশ্বতস্থিরঃ |
ভূশযো ভূষণো ভূতির্বিশোকঃ শোকনাশনঃ ‖ 67 ‖

অর্চিষ্মানর্চিতঃ কুংভো বিশুদ্ধাত্মা বিশোধনঃ |
অনিরুদ্ধোঽপ্রতিরথঃ প্রদ্যুম্নোঽমিতবিক্রমঃ ‖ 68 ‖

কালনেমিনিহা বীরঃ শৌরিঃ শূরজনেশ্বরঃ |
ত্রিলোকাত্মা ত্রিলোকেশঃ কেশবঃ কেশিহা হরিঃ ‖ 69 ‖

কামদেবঃ কামপালঃ কামী কাংতঃ কৃতাগমঃ |
অনির্দেশ্যবপুর্বিষ্ণুর্বীরোঽনংতো ধনংজযঃ ‖ 70 ‖

ব্রহ্মণ্যো ব্রহ্মকৃদ্ ব্রহ্মা ব্রহ্ম ব্রহ্মবিবর্ধনঃ |
ব্রহ্মবিদ্ ব্রাহ্মণো ব্রহ্মী ব্রহ্মজ্ঞো ব্রাহ্মণপ্রিযঃ ‖ 71 ‖

মহাক্রমো মহাকর্মা মহাতেজা মহোরগঃ |
মহাক্রতুর্মহাযজ্বা মহাযজ্ঞো মহাহবিঃ ‖ 72 ‖

স্তব্যঃ স্তবপ্রিযঃ স্তোত্রং স্তুতিঃ স্তোতা রণপ্রিযঃ |
পূর্ণঃ পূরযিতা পুণ্যঃ পুণ্যকীর্তিরনামযঃ ‖ 73 ‖

মনোজবস্তীর্থকরো বসুরেতা বসুপ্রদঃ |
বসুপ্রদো বাসুদেবো বসুর্বসুমনা হবিঃ ‖ 74 ‖

সদ্গতিঃ সত্কৃতিঃ সত্তা সদ্ভূতিঃ সত্পরাযণঃ |
শূরসেনো যদুশ্রেষ্ঠঃ সন্নিবাসঃ সুযামুনঃ ‖ 75 ‖

ভূতাবাসো বাসুদেবঃ সর্বাসুনিলযোঽনলঃ |
দর্পহা দর্পদো দৃপ্তো দুর্ধরোঽথাপরাজিতঃ ‖ 76 ‖

বিশ্বমূর্তির্মহামূর্তির্দীপ্তমূর্তিরমূর্তিমান্ |
অনেকমূর্তিরব্যক্তঃ শতমূর্তিঃ শতাননঃ ‖ 77 ‖

একো নৈকঃ সবঃ কঃ কিং যত্তত্ পদমনুত্তমং |
লোকবংধুর্লোকনাথো মাধবো ভক্তবত্সলঃ ‖ 78 ‖

সুবর্ণবর্ণো হেমাংগো বরাংগশ্চংদনাংগদী |
বীরহা বিষমঃ শূন্যো ঘৃতাশীরচলশ্চলঃ ‖ 79 ‖

অমানী মানদো মান্যো লোকস্বামী ত্রিলোকধৃক্ |
সুমেধা মেধজো ধন্যঃ সত্যমেধা ধরাধরঃ ‖ 80 ‖

তেজোঽবৃষো দ্যুতিধরঃ সর্বশস্ত্রভৃতাংবরঃ |
প্রগ্রহো নিগ্রহো ব্যগ্রো নৈকশৃংগো গদাগ্রজঃ ‖ 81 ‖

চতুর্মূর্তি শ্চতুর্বাহু শ্চতুর্ব্যূহ শ্চতুর্গতিঃ |
চতুরাত্মা চতুর্ভাবশ্চতুর্বেদবিদেকপাত্ ‖ 82 ‖

সমাবর্তোঽনিবৃত্তাত্মা দুর্জযো দুরতিক্রমঃ |
দুর্লভো দুর্গমো দুর্গো দুরাবাসো দুরারিহা ‖ 83 ‖

শুভাংগো লোকসারংগঃ সুতংতুস্তংতুবর্ধনঃ |
ইংদ্রকর্মা মহাকর্মা কৃতকর্মা কৃতাগমঃ ‖ 84 ‖

উদ্ভবঃ সুংদরঃ সুংদো রত্ননাভঃ সুলোচনঃ |
অর্কো বাজসনঃ শৃংগী জযংতঃ সর্ববিজ্জযী ‖ 85 ‖

সুবর্ণবিংদুরক্ষোভ্যঃ সর্ববাগীশ্বরেশ্বরঃ |
মহাহৃদো মহাগর্তো মহাভূতো মহানিধিঃ ‖ 86 ‖

কুমুদঃ কুংদরঃ কুংদঃ পর্জন্যঃ পাবনোঽনিলঃ |
অমৃতাশোঽমৃতবপুঃ সর্বজ্ঞঃ সর্বতোমুখঃ ‖ 87 ‖

সুলভঃ সুব্রতঃ সিদ্ধঃ শত্রুজিচ্ছত্রুতাপনঃ |
ন্যগ্রোধোঽদুংবরোঽশ্বত্থশ্চাণূরাংধ্র নিষূদনঃ ‖ 88 ‖

সহস্রার্চিঃ সপ্তজিহ্বঃ সপ্তৈধাঃ সপ্তবাহনঃ |
অমূর্তিরনঘোঽচিংত্যো ভযকৃদ্ভযনাশনঃ ‖ 89 ‖

অণুর্বৃহত্কৃশঃ স্থূলো গুণভৃন্নির্গুণো মহান্ |
অধৃতঃ স্বধৃতঃ স্বাস্যঃ প্রাগ্বংশো বংশবর্ধনঃ ‖ 90 ‖

ভারভৃত্ কথিতো যোগী যোগীশঃ সর্বকামদঃ |
আশ্রমঃ শ্রমণঃ, ক্ষামঃ সুপর্ণো বাযুবাহনঃ ‖ 91 ‖

ধনুর্ধরো ধনুর্বেদো দংডো দমযিতা দমঃ |
অপরাজিতঃ সর্বসহো নিযংতাঽনিযমোঽযমঃ ‖ 92 ‖

সত্ত্ববান্ সাত্ত্বিকঃ সত্যঃ সত্যধর্মপরাযণঃ |
অভিপ্রাযঃ প্রিযার্হোঽর্হঃ প্রিযকৃত্ প্রীতিবর্ধনঃ ‖ 93 ‖

বিহাযসগতির্জ্যোতিঃ সুরুচির্হুতভুগ্বিভুঃ |
রবির্বিরোচনঃ সূর্যঃ সবিতা রবিলোচনঃ ‖ 94 ‖

অনংতো হুতভুগ্ভোক্তা সুখদো নৈকজোঽগ্রজঃ |
অনির্বিণ্ণঃ সদামর্ষী লোকধিষ্ঠানমদ্ভুতঃ ‖ 95 ‖

সনাত্সনাতনতমঃ কপিলঃ কপিরব্যযঃ |
স্বস্তিদঃ স্বস্তিকৃত্স্বস্তিঃ স্বস্তিভুক্ স্বস্তিদক্ষিণঃ ‖ 96 ‖

অরৌদ্রঃ কুংডলী চক্রী বিক্রম্যূর্জিতশাসনঃ |
শব্দাতিগঃ শব্দসহঃ শিশিরঃ শর্বরীকরঃ ‖ 97 ‖

অক্রূরঃ পেশলো দক্ষো দক্ষিণঃ, ক্ষমিণাংবরঃ |
বিদ্বত্তমো বীতভযঃ পুণ্যশ্রবণকীর্তনঃ ‖ 98 ‖

উত্তারণো দুষ্কৃতিহা পুণ্যো দুঃস্বপ্ননাশনঃ |
বীরহা রক্ষণঃ সংতো জীবনঃ পর্যবস্থিতঃ ‖ 99 ‖

অনংতরূপোঽনংত শ্রীর্জিতমন্যুর্ভযাপহঃ |
চতুরশ্রো গভীরাত্মা বিদিশো ব্যাদিশো দিশঃ ‖ 100 ‖

অনাদির্ভূর্ভুবো লক্ষ্মীঃ সুবীরো রুচিরাংগদঃ |
জননো জনজন্মাদির্ভীমো ভীমপরাক্রমঃ ‖ 101 ‖

আধারনিলযোঽধাতা পুষ্পহাসঃ প্রজাগরঃ |
ঊর্ধ্বগঃ সত্পথাচারঃ প্রাণদঃ প্রণবঃ পণঃ ‖ 102 ‖

প্রমাণং প্রাণনিলযঃ প্রাণভৃত্ প্রাণজীবনঃ |
তত্ত্বং তত্ত্ববিদেকাত্মা জন্মমৃত্যুজরাতিগঃ ‖ 103 ‖

ভূর্ভুবঃ স্বস্তরুস্তারঃ সবিতা প্রপিতামহঃ |
যজ্ঞো যজ্ঞপতির্যজ্বা যজ্ঞাংগো যজ্ঞবাহনঃ ‖ 104 ‖

যজ্ঞভৃদ্ যজ্ঞকৃদ্ যজ্ঞী যজ্ঞভুক্ যজ্ঞসাধনঃ |
যজ্ঞাংতকৃদ্ যজ্ঞগুহ্যমন্নমন্নাদ এব চ ‖ 105 ‖

আত্মযোনিঃ স্বযংজাতো বৈখানঃ সামগাযনঃ |
দেবকীনংদনঃ স্রষ্টা ক্ষিতীশঃ পাপনাশনঃ ‖ 106 ‖

শংখভৃন্নংদকী চক্রী শারংগধন্বা গদাধরঃ |
রথাংগপাণিরক্ষোভ্যঃ সর্বপ্রহরণাযুধঃ ‖ 107 ‖

শ্রী সর্বপ্রহরণাযুধ ওং নম ইতি |

বনমালী গদী শারংগী শংখী চক্রী চ নংদকী |
শ্রীমান্নারাযণো বিষ্ণুর্বাসুদেবোঽভিরক্ষতু ‖ 108 ‖

শ্রী বাসুদেবোঽভিরক্ষতু ওং নম ইতি |

Vishnu Sahasranamam in English Lyrics PDF
Vishnu Sahasranamam in Hindi Lyrics PDF
Vishnu Sahasranama in Bangla Lyrics PDF
Vishnu Sahasranamam in Gujarati Lyrics PDF
Vishnu Sahasranamam in Punjabi Lyrics PDF
Vishnu Sahasranama in Marathi Lyrics PDF
विष्णु सहस्त्रनाम स्तोत्र हिंदी मै PDF

বিষ্ণু সহস্রনাম স্তোত্রের গুরুত্ব

ভগবান বিষ্ণুকে বিশ্বের ধারক হিসাবে বিবেচনা করা হয় এবং তাঁর সহস্রনাম পাঠ করা ভক্তদের আধ্যাত্মিক শক্তি এবং মানসিক শান্তি দেয়। এই স্তোত্রের শুধু ধর্মীয় গুরুত্বই নেই, এটি একজন মানুষকে নৈতিক ও বৈষয়িক উন্নতির দিকেও নিয়ে যায়।

বিষ্ণু সহস্রনাম কিভাবে পাঠ করবেন?

প্রস্তুতি: স্নান করুন, পরিষ্কার কাপড় পরিধান করুন এবং পূজার স্থান পরিষ্কার করুন।
উপাসনা স্থানের অলংকরণ: প্রদীপ জ্বালান এবং ভগবান বিষ্ণুর মূর্তি বা ছবির সামনে ফুল অর্পণ করুন।
মন্ত্র জপ: শান্তভাবে এবং সাবধানে ‘বিষ্ণু সহস্রনাম স্তোত্র’ পাঠ করুন। প্রতিটি নাম স্পষ্টভাবে উচ্চারণ করুন।
ধ্যান: পাঠের পরে, কিছুক্ষণ ধ্যানে বসুন এবং ভগবান বিষ্ণুর ঐশ্বরিক গুণাবলী নিয়ে চিন্তা করুন।

বিষ্ণু সহস্রনাম স্তোত্রের উপকারিতা

মানসিক শান্তি: নিয়মিত তেলাওয়াত মানসিক চাপ ও দুশ্চিন্তা কমায়।
আধ্যাত্মিক উন্নতি: এর আবৃত্তি আধ্যাত্মিক শক্তি বৃদ্ধি করে এবং ব্যক্তি আধ্যাত্মিকভাবে উন্নত হয়।
সুরক্ষা এবং সুরক্ষা: এটি বিশ্বাস করা হয় যে বিষ্ণু সহস্রনাম পাঠ জীবনের বিভিন্ন বাধা এবং নেতিবাচক শক্তি থেকে সুরক্ষা প্রদান করে।
বস্তুগত উপকারিতা: এর আবৃত্তি শুধুমাত্র আধ্যাত্মিক নয়, বস্তুগত উপকারও দেয়।

বিষ্ণু সহস্রনাম স্তোত্রের পাঠ শুধুমাত্র আপনার দৈনন্দিন জীবনে শান্তি আনে না কিন্তু এটি আপনাকে ভগবান বিষ্ণুর কাছাকাছি আনতেও সাহায্য করে। এই পবিত্র পাঠটি আপনার জীবনে অন্তর্ভুক্ত করে, আপনি আশ্চর্যজনক আধ্যাত্মিক এবং বস্তুগত সুবিধা পেতে পারেন।

বিষ্ণু সহস্রনাম স্তোত্র, বিষ্ণু পূজা পদ্ধতি, বিষ্ণু সহস্রনামের উপকারিতা, হিন্দু ধর্মীয় আবৃত্তি, বিষ্ণু স্তোত্রের গুরুত্ব, বিষ্ণু ভক্তি পদ্ধতি, বিষ্ণু সহস্রনাম কীভাবে পাঠ করবেন, আধ্যাত্মিক বিকাশের উপায়

বিষ্ণু সহস্রনামা স্টোত্র বেনিফিট

ফ্রি ডাউনলোড করুন বিষ্ণু সহস্রনাম স্টোটা এমপি 3 / পিডিএফ

Vishnu Sahasranama Stotram
विष्णु सहस्त्रनाम स्तोत्र
বিষ্ণু সহস্রনাম বাংলায়
વિષ્ણુ સહસ્ત્રનામ ગુજરાતીમાં
ਵਿਸ਼ਨੂੰ ਸਹਸ੍ਰਨਾਮ ਸ੍ਤੋਤ੍ਰ
विष्णु सहस्रनाम मराठीत

Free Download Vishnu Sahasranama in Bangla PDF

Pitra Stotra in Hindi Lyrics PDF | पितृ स्तोत्र

Pitra Stotra | Meaning, Benefits & Spiritual Importance

What is Pitra Stotra?

Pitra Stotra is a sacred Hindu prayer dedicated to Pitru Devtas, the divine ancestors honored in Hindu traditions.

The stotra is commonly recited during Pitru Paksha, Shradh rituals, Pind Daan ceremonies, and ancestral worship practices.

Devotees chant Pitra Stotra to seek blessings, peace for ancestors, family harmony, and spiritual positivity.

Pitra Stotra in Hindi Lyrics

अर्चितानाममूर्तानां पितृणां दीप्ततेजसाम् ।

नमस्यामि सदा तेषां ध्यानिनां दिव्यचक्षुषाम्।।

इन्द्रादीनां च नेतारो दक्षमारीचयोस्तथा ।

सप्तर्षीणां तथान्येषां तान् नमस्यामि कामदान् ।।

मन्वादीनां मुनीन्द्राणां सूर्याचन्द्रमसोस्तथा ।

तान् नमस्याम्यहं सर्वान् पितृनप्सूदधावपि ।।

नक्षत्राणां ग्रहाणां च वाय्वग्न्योर्नभसस्तथा।

द्यावापृथिवोव्योश्च तथा नमस्यामि कृताञ्जलि:।।

देवर्षीणां जनितृंश्च सर्वलोकनमस्कृतान्।

अक्षय्यस्य सदा दातृन् नमस्येsहं कृताञ्जलि:।।

प्रजापते: कश्यपाय सोमाय वरुणाय च ।

योगेश्वरेभ्यश्च सदा नमस्यामि कृताञ्जलि:।।

नमो गणेभ्य: सप्तभ्यस्तथा लोकेषु सप्तसु ।

स्वयम्भुवे नमस्यामि ब्रह्मणे योगचक्षुषे ।।

सोमाधारान् पितृगणान् योगमूर्तिधरांस्तथा ।

नमस्यामि तथा सोमं पितरं जगतामहम् ।।

अग्रिरूपांस्तथैवान्यान् नमस्यामि पितृनहम् ।

अग्नीषोममयं विश्वं यत एतदशेषत:।।

ये तु तेजसि ये चैते सोमसूर्याग्निमूर्तय:।

जगत्स्वरूपिणश्चैव तथा ब्रह्मस्वरूपिण:।।

तेभ्योsखिलेभ्यो योगिभ्य: पितृभ्यो यतमानस:।

नमो नमो नमस्ते मे प्रसीदन्तु स्वधाभुज:।।.

Spiritual Significance of Pitra Stotra

In Hindu traditions, honoring ancestors is considered an important spiritual duty.

Pitra Stotra is spiritually significant because devotees believe it:

Brings peace to ancestors
Helps reduce Pitru Dosha effects
Promotes family harmony
Creates spiritual positivity
Strengthens ancestral blessings

Benefits of Chanting Pitra Stotra

1. Honors Ancestors

The stotra is recited as a mark of respect and remembrance for ancestors.

2. Promotes Family Peace

Many devotees believe ancestral prayers help create harmony within families.

3. Associated with Pitru Dosha Remedies

Pitra Stotra is commonly recited during rituals related to Pitru Dosha.

4. Brings Spiritual Positivity

Regular chanting helps create a calm and devotional atmosphere.

5. Important During Pitru Paksha

The stotra is widely recited during Pitru Paksha and Shradh ceremonies.

Best Time to Chant Pitra Stotra

The most auspicious times include:

During Pitru Paksha
During Shradh rituals
Amavasya
Morning prayer
During Pind Daan ceremonies

Pitra Stotra in Hindi PDF Download

Many devotees search for Pitra Stotra in Hindi PDF for:

Shradh rituals
Daily prayer
Offline reading
Family rituals
Spiritual study and chanting

Frequently Asked Questions (FAQ)

1. What is Pitra Stotra?

Pitra Stotra is a sacred prayer dedicated to ancestors and Pitru Devtas in Hindu traditions.

2. What are the benefits of chanting Pitra Stotra?

Devotees believe it helps bring peace, positivity, family harmony, and ancestral blessings.

3. When should Pitra Stotra be chanted?

It is commonly chanted during Pitru Paksha, Shradh rituals, and Amavasya.

4. Can Pitra Stotra help with Pitru Dosha?

Many devotees recite the stotra as part of rituals associated with Pitru Dosha remedies.

5. Is Pitra Stotra important during Pitru Paksha?

Yes, it is widely recited during Pitru Paksha rituals and ancestor worship.

6. Can women chant Pitra Stotra?

Yes, both men and women can chant Pitra Stotra with devotion.

7. Where can I download Pitra Stotra in Hindi PDF?

Many devotional websites provide downloadable Hindi PDF versions.

8. Is Pitra Stotra related to Shradh rituals?

Yes, the stotra is commonly recited during Shradh and ancestral rituals.

9. What is Pitru Paksha?

Pitru Paksha is a Hindu period dedicated to honoring and remembering ancestors.

10. How long does Pitra Stotra take to recite?

It usually takes around 5 to 15 minutes depending on chanting style.

11. Can families recite Pitra Stotra together?

Yes, many families chant the stotra together during ancestral rituals.

12. Is Pitra Stotra associated with peace and positivity?

Devotees believe regular chanting creates spiritual calmness and positive energy.

Pitra Stotra
Pitra Stotra in Hindi PDF
Pitru Stotra
Pitra Dosha Stotra
Ancestor Prayer Hindu
Pitru Paksha Stotra
Pitra Stotram Lyrics
Shradh Mantra PDF
Pitru Devta Prayer
Pitra Shanti Stotra

Pitru Paksh 2026
Pitra Chalisa
Pitra Stotra
Pitra Aarti
पितृ दोष निवारण मंत्र

Click the link Below to download Pitra\Pitru Stotra in Hindi Lyrics PDF

Narayan Suktam

Narayan Suktam | Meaning, Importance and Spiritual Significance

What is Narayan Suktam?

Narayan Suktam is one of the most revered Vedic hymns dedicated to Lord Vishnu in His universal form as Narayana. Found in the Taittiriya Aranyaka of the Krishna Yajurveda, this sacred hymn describes the omnipresence, supreme consciousness, and cosmic nature of Lord Narayana.

The hymn teaches that the Supreme Being resides both within the heart of every living being and throughout the universe. Because of its profound philosophical teachings, Narayan Suktam holds a special place in Vedic worship, meditation, and spiritual study.

Narayan Suktam in Hindi/Sanskrit Lyrics

सहस्र शीर्षं देवं विश्वाक्षं विश्वशंभुवम् ।
विश्वै नारायणं देवं अक्षरं परमं पदम् ॥
विश्वतः परमान्नित्यं विश्वं नारायणं हरिम् ।
विश्वं एव इदं पुरुषः तद्विश्वं उपजीवति ॥
पतिं विश्वस्य आत्मा ईश्वरं शाश्वतं शिवमच्युतम् ।
नारायणं महाज्ञेयं विश्वात्मानं परायणम् ॥
नारायण परो ज्योतिरात्मा नारायणः परः ।
नारायण परं ब्रह्म तत्त्वं नारायणः परः ।
नारायण परो ध्याता ध्यानं नारायणः परः ॥
यच्च किंचित् जगत् सर्वं दृश्यते श्रूयतेऽपि वा ।
अंतर्बहिश्च तत्सर्वं व्याप्य नारायणः स्थितः ॥
अनन्तं अव्ययं कविं समुद्रेन्तं विश्वशंभुवम् ।
पद्म कोश प्रतीकाशं हृदयं च अपि अधोमुखम् ॥
अधो निष्ठ्या वितस्त्यान्ते नाभ्याम् उपरि तिष्ठति ।
ज्वालामालाकुलं भाती विश्वस्यायतनं महत् ॥
सन्ततं शिलाभिस्तु लम्बत्या कोशसन्निभम् ।
तस्यान्ते सुषिरं सूक्ष्मं तस्मिन् सर्वं प्रतिष्ठितम् ॥
तस्य मध्ये महानग्निः विश्वार्चिः विश्वतो मुखः ।
सोऽग्रविभजंतिष्ठन् आहारं अजरः कविः ॥
तिर्यगूर्ध्वमधश्शायी रश्मयः तस्य सन्तता ।
सन्तापयति स्वं देहमापादतलमास्तकः ।
तस्य मध्ये वह्निशिखा अणीयोर्ध्वा व्यवस्थिताः ॥
नीलतोयद-मध्यस्थ-द्विद्युल्लेखेव भास्वरा ।
नीवारशूकवत्तन्वी पीता भास्वत्यणूपमा ॥
तस्याः शिखाया मध्ये परमात्मा व्यवस्थितः ।
स ब्रह्म स शिवः स हरिः स इन्द्रः सोऽक्षरः परमः स्वराट् ॥
ऋतं सत्यं परं ब्रह्म पुरुषं कृष्ण पिङ्गलम् ।
ऊर्ध्वरेतं विरूपाक्षं विश्वरूपाय वै नमो नमः ॥

ॐ नारायणाय विद्महे वासुदेवाय धीमहि ।
तन्नो विष्णुः प्रचोदयात् ॥

ॐ शांति शांति शांतिः ॥

Religious Importance of Narayan Suktam

Narayan Suktam is considered a powerful Vedic prayer that emphasizes the unity of the individual soul with the Supreme Reality.
According to Hindu tradition:

Lord Narayana is the source of creation, preservation, and cosmic order.
The hymn reveals the divine presence within all beings.
It is widely recited during Vishnu worship and Vedic rituals.
It supports meditation and spiritual contemplation.
It is highly respected in Vaishnava traditions.

Benefits of Reciting Narayan Suktam

1. Enhances Spiritual Awareness
The hymn encourages contemplation of the Supreme Reality and one’s connection with the Divine.

2. Promotes Inner Peace
Regular recitation is believed to help calm the mind and create mental balance.

3. Strengthens Devotion
It deepens faith and devotion toward Lord Narayana.

4. Supports Meditation Practice
Many practitioners recite Narayan Suktam before meditation and spiritual practices.

5. Creates a Positive Spiritual Environment
Sacred Vedic chanting is traditionally believed to promote purity and positive vibrations.

When Should Narayan Suktam Be Recited?

Narayan Suktam may be recited:
During daily prayers
On Ekadashi
During Vishnu Puja
During meditation sessions
In the morning after bathing
During Vedic rituals and homas

How to Recite Narayan Suktam

Take a bath and wear clean clothes.
Sit in a peaceful place.
Meditate upon Lord Narayana.
Recite Narayan Suktam with concentration.
Conclude with prayers to Lord Vishnu.
Maintain a calm and devotional mindset throughout the recitation.
Narayan Suktam and Vishnu Worship

Together, these sacred texts form an important part of traditional Vishnu worship and Vedic spiritual practice.

Frequently Asked Questions (FAQ)

1. What is Narayan Suktam?
Narayan Suktam is a sacred Vedic hymn dedicated to Lord Narayana, describing His universal and all-pervading nature.

2. Which Veda contains Narayan Suktam?
Narayan Suktam is found in the Taittiriya Aranyaka of the Krishna Yajurveda.

3. What are the benefits of reciting Narayan Suktam?
It is traditionally believed to promote spiritual growth, devotion, inner peace, and positive thinking.

4. Can Narayan Suktam be recited daily?
Yes, many devotees include Narayan Suktam in their daily prayer routine.

5. What is the best time to chant Narayan Suktam?
Morning hours, Ekadashi days, and Vishnu worship sessions are considered especially auspicious.

6. Is Narayan Suktam dedicated to Lord Vishnu?
Yes, Narayana is a principal form of Lord Vishnu and the hymn is dedicated to Him.

7. Can beginners recite Narayan Suktam?
Yes, beginners can recite it with devotion and gradually learn the proper pronunciation.

8. Is Narayan Suktam part of Vedic literature?
Yes, it is an important Vedic hymn from the Krishna Yajurveda.

9. What is the central message of Narayan Suktam?
The hymn teaches that the Supreme Divine Reality exists both within every being and throughout the universe.

10. Can Narayan Suktam be recited during Vishnu Puja?
Yes, it is commonly recited during Vishnu worship and devotional ceremonies.

11. Is Narayan Suktam related to meditation?
Yes, many practitioners use the hymn as part of meditation and spiritual contemplation.

12. Can Narayan Suktam be recited along with Vishnu Sahasranamam?
Yes, many devotees recite Narayan Suktam together with Vishnu Sahasranamam and other Vishnu prayers.

Narayana Suktam in Tamil/Telgu/Gujrati/Marathi/English

Use Google Translator to get Narayana Suktam in language of your choice.

[google-translator]

Download Narayana Suktam PDF Download

By clicking below you can Free Download  Narayana Suktam in PDF format or also can Print it.

Narayana Stotram in Hindi Lyrics PDF | नारायण स्तोत्रम

Narayana Stotram | Meaning, Importance and Spiritual Significance

What is Narayana Stotram?

Narayana Stotram is a sacred devotional hymn dedicated to Lord Vishnu in His divine form as Narayana. The stotram glorifies the Supreme Lord as the protector, sustainer, and ultimate refuge of all beings.
For centuries, devotees have recited Narayana Stotram to express devotion, seek divine blessings, and strengthen their spiritual connection with Lord Narayana. The hymn is widely respected in Vaishnava traditions and forms an important part of daily worship.

Narayana Stotram in Hindi/Sanskrit Lyrics

नारायण नारायण जय गोविन्द हरे ॥

नारायण नारायण जय गोपाल हरे ॥

करुणापारावार वरुणालयगम्भीर नारायण ॥ 1 ॥

घननीरदसङ्काश कृतकलिकल्मषनाशन नारायण ॥ 2 ॥

यमुनातीरविहार धृतकौस्तुभमणिहार नारायण ॥ 3 ॥

पीताम्बरपरिधान सुरकल्याणनिधान नारायण ॥ 4 ॥

मञ्जुलगुञ्जाभूष मायामानुषवेष नारायण ॥ 5 ॥

राधाधरमधुरसिक रजनीकरकुलतिलक नारायण ॥ 6 ॥

मुरलीगानविनोद वेदस्तुतभूपाद नारायण ॥ 7 ॥

बर्हिनिबर्हापीड नटनाटकफणिक्रीड नारायण ॥ 8 ॥

वारिजभूषाभरण राजीवरुक्मिणीरमण नारायण ॥ 9 ॥

जलरुहदलनिभनेत्र जगदारम्भकसूत्र नारायण ॥ 10 ॥

पातकरजनीसंहार करुणालय मामुद्धर नारायण ॥ 11 ॥

अघ बकहयकंसारे केशव कृष्ण मुरारे नारायण ॥ 12 ॥

हाटकनिभपीताम्बर अभयं कुरु मे मावर नारायण ॥ 13 ॥

दशरथराजकुमार दानवमदसंहार नारायण ॥ 14 ॥

गोवर्धनगिरि रमण गोपीमानसहरण नारायण ॥ 15 ॥

सरयुतीरविहार सज्जन‌ऋषिमन्दार नारायण ॥ 16 ॥

विश्वामित्रमखत्र विविधवरानुचरित्र नारायण ॥ 17 ॥

ध्वजवज्राङ्कुशपाद धरणीसुतसहमोद नारायण ॥ 18 ॥

जनकसुताप्रतिपाल जय जय संस्मृतिलील नारायण ॥ 19 ॥

दशरथवाग्धृतिभार दण्डक वनसञ्चार नारायण ॥ 20 ॥

मुष्टिकचाणूरसंहार मुनिमानसविहार नारायण ॥ 21 ॥

वालिविनिग्रहशौर्य वरसुग्रीवहितार्य नारायण ॥ 22 ॥

मां मुरलीकर धीवर पालय पालय श्रीधर नारायण ॥ 23 ॥

जलनिधि बन्धन धीर रावणकण्ठविदार नारायण ॥ 24 ॥

ताटकमर्दन राम नटगुणविविध सुराम नारायण ॥ 25 ॥

गौतमपत्नीपूजन करुणाघनावलोकन नारायण ॥ 26 ॥

सम्भ्रमसीताहार साकेतपुरविहार नारायण ॥ 27 ॥

अचलोद्धृतचञ्चत्कर भक्तानुग्रहतत्पर नारायण ॥ 28 ॥

नैगमगानविनोद रक्षित सुप्रह्लाद नारायण ॥ 29 ॥

भारत यतवरशङ्कर नामामृतमखिलान्तर नारायण ॥ 30 ॥

विष्णु सहस्रनाम स्तोत्र
नारायण स्तोत्रम
गजेंद्र मोक्ष स्त्रोत
नारायण सुक्तम
विष्णु सुक्त
विष्णु षट्पदि
श्री कृष्णाष्टकम्
श्री गोपाल सहस्त्रनाम स्तोत्रम्
भगवान् विष्णु के 1000 नाम हिंदी में

Religious Significance of Narayana Stotram

In Hindu philosophy, Narayana is regarded as the Supreme Being who pervades the entire universe and resides within every living creature.
The Narayana Stotram emphasizes:

Devotion to the Supreme Lord.
Surrender to divine protection.
Spiritual purification.
Constant remembrance of God.
Faith in the grace of Lord Narayana.

The stotram is often recited during Vishnu worship, Ekadashi observances, and devotional gatherings.

Benefits of Reciting Narayana Stotram

1. Deepens Devotion
Regular recitation helps cultivate devotion and faith in Lord Narayana.

2. Promotes Inner Peace
Sacred chanting helps create a calm and spiritually uplifting atmosphere.

3. Encourages Positive Thinking
The divine verses inspire optimism, faith, and spiritual confidence.

4. Supports Daily Spiritual Practice
Many devotees include Narayana Stotram in their morning and evening prayers.

5. Strengthens Connection with Lord Vishnu
The stotram serves as a powerful expression of surrender and devotion to Lord Narayana.

When Should Narayana Stotram Be Recited?

The stotram can be recited:

Daily during morning prayers
On Ekadashi
During Vishnu Puja
During meditation sessions
On Vaikuntha Ekadashi
During religious ceremonies dedicated to Lord Vishnu

How to Recite Narayana Stotram

Take a bath and wear clean clothes.
Sit before an image or idol of Lord Narayana.
Light a lamp and offer prayers.
Recite the stotram with concentration and devotion.
Conclude with Vishnu Aarti or silent meditation.
Narayana Stotram and Vishnu Worship

Narayana Stotram is commonly recited together with:

Vishnu Sahasranama
Narayan Suktam
Narayan Kavach
Vishnu Mantras
Sri Suktam
Vishnu Chalisa

These sacred texts collectively help devotees deepen their understanding and worship of Lord Narayana.

Frequently Asked Questions (FAQ)

1. What is Narayana Stotram?
Narayana Stotram is a devotional hymn dedicated to Lord Narayana, praising His divine qualities and seeking His blessings.

2. Who is Lord Narayana?
Lord Narayana is a revered form of Lord Vishnu, regarded as the Supreme Protector and Sustainer of the universe.

3. What are the benefits of reciting Narayana Stotram?
Devotees believe it promotes devotion, peace of mind, spiritual growth, and divine blessings.

4. Can Narayana Stotram be recited daily?
Yes, it is commonly recited as part of daily worship and spiritual practice.

5. What is the best time to chant Narayana Stotram?
Morning hours, Ekadashi, and Vishnu worship sessions are considered highly auspicious.

6. Is Narayana Stotram dedicated to Lord Vishnu?
Yes, Narayana is one of the principal names and forms of Lord Vishnu.

7. Can beginners recite Narayana Stotram?
Yes, beginners can recite the stotram with devotion and gradually learn the proper pronunciation.

8. Is Narayana Stotram different from Vishnu Sahasranamam?
Yes. Narayana Stotram is a devotional hymn, while Vishnu Sahasranamam contains one thousand names of Lord Vishnu.

9. Can Narayana Stotram be recited during Ekadashi?
Yes, Ekadashi is considered one of the most auspicious days for Vishnu worship and Narayana Stotram recitation.

10. Is Narayana Stotram useful for meditation?
Many devotees recite it before meditation to create a peaceful and spiritually focused mindset.

11. Can Narayana Stotram be recited along with Narayan Suktam?
Yes, many devotees recite both together as part of Vishnu worship and spiritual practice.

12. Does Narayana Stotram help strengthen devotion?
According to devotional traditions, regular recitation strengthens faith, surrender, and devotion to Lord Narayana.

Narayana Stotram in Tamil/Telgu/Gujrati/Marathi/English

Use Google Translator to get Narayana Stotramin language of your choice.

[google-translator]

Download Narayana Stotram PDF in Hindi

By clicking below you can Free Download  Narayana Stotram in PDF format or also can Print it.

गजेंद्र मोक्ष स्त्रोत | Gajendra Moksha Stotram in Hindi Lyrics PDF

गजेंद्र मोक्ष स्त्रोत हिन्दू धर्म के सबसे प्रभावशाली स्तोत्रों में से एक है, जो शरणागति (पूर्ण समर्पण) और ईश्वर की कृपा का साक्षात प्रतीक है।  यह स्तोत्र मानसिक शांति, आध्यात्मिक सुरक्षा, और जीवन संघर्षों से मुक्ति के लिए अत्यंत पूजनीय बना हुआ है।

यह लेख उन सभी पाठकों के लिए है जो पूछते हैं:

गजेन्द्र मोक्ष स्तोत्र क्या है?

इसका पाठ कैसे और क्यों करें?

क्या इससे मोक्ष या मानसिक शांति मिलती है?

Gajendra Moksha Stotram in Hindi Lyrics

श्री गजेन्द्र मोक्ष स्तोत्र का पाठ हिंदी मैं अनुवाद सहित

श्री शुक उवाच – श्री शुकदेव जी ने कहा

एवं व्यवसितो बुद्ध्या समाधाय मनो हृदि ।
जजाप परमं जाप्यं प्राग्जन्मन्यनुशिक्षितम ॥१॥

बुद्धि के द्वारा पिछले अध्याय में वर्णित रीति से निश्चय करके तथा मन को हृदय देश में स्थिर करके वह गजराज अपने पूर्व जन्म में सीखकर कण्ठस्थ किये हुए सर्वश्रेष्ठ एवं बार बार दोहराने योग्य निम्नलिखित स्तोत्र का मन ही मन पाठ करने लगा ॥१॥

गजेन्द्र उवाच गजराज ने (मन ही मन) कहा –

ऊं नमो भगवते तस्मै यत एतच्चिदात्मकम ।
पुरुषायादिबीजाय परेशायाभिधीमहि ॥१॥

जिनके प्रवेश करने पर (जिनकी चेतना को पाकर) ये जड शरीर और मन आदि भी चेतन बन जाते हैं (चेतन की भांति व्यवहार करने लगते हैं), ‘ओम’ शब्द के द्वारा लक्षित तथा सम्पूर्ण शरीर में प्रकृति एवं पुरुष रूप से प्रविष्ट हुए उन सर्व समर्थ परमेश्वर को हम मन ही मन नमन करते हैं ॥२॥

यस्मिन्निदं यतश्चेदं येनेदं य इदं स्वयं ।
योस्मात्परस्माच्च परस्तं प्रपद्ये स्वयम्भुवम ॥३॥

जिनके सहारे यह विश्व टिका है, जिनसे यह निकला है , जिन्होने इसकी रचना की है और जो स्वयं ही इसके रूप में प्रकट हैं – फिर भी जो इस दृश्य जगत से एवं इसकी कारणभूता प्रकृति से सर्वथा परे (विलक्षण ) एवं श्रेष्ठ हैं – उन अपने आप – बिना किसी कारण के – बने हुए भगवान की मैं शरण लेता हूं ॥३॥

यः स्वात्मनीदं निजमाययार्पितं
क्कचिद्विभातं क्क च तत्तिरोहितम ।

अविद्धदृक साक्ष्युभयं तदीक्षते
स आत्ममूलोवतु मां परात्परः ॥४॥

अपने संकल्प शक्ति के द्वार अपने ही स्वरूप में रचे हुए और इसीलिये सृष्टिकाल में प्रकट और प्रलयकाल में उसी प्रकार अप्रकट रहने वाले इस शास्त्र प्रसिद्ध कार्य कारण रूप जगत को जो अकुण्ठित दृष्टि होने के कारण साक्षी रूप से देखते रहते हैं उनसे लिप्त नही होते, वे चक्षु आदि प्रकाशकों के भी परम प्रकाशक प्रभु मेरी रक्षा करें ॥४॥

कालेन पंचत्वमितेषु कृत्स्नशो
लोकेषु पालेषु च सर्व हेतुषु ।

तमस्तदाsssसीद गहनं गभीरं
यस्तस्य पारेsभिविराजते विभुः ॥५॥

समय के प्रवाह से सम्पूर्ण लोकों के एवं ब्रह्मादि लोकपालों के पंचभूत में प्रवेश कर जाने पर तथा पंचभूतों से लेकर महत्वपर्यंत सम्पूर्ण कारणों के उनकी परमकरुणारूप प्रकृति में लीन हो जाने पर उस समय दुर्ज्ञेय तथा अपार अंधकाररूप प्रकृति ही बच रही थी। उस अंधकार के परे अपने परम धाम में जो सर्वव्यापक भगवान सब ओर प्रकाशित रहते हैं वे प्रभु मेरी रक्षा करें ॥५॥

न यस्य देवा ऋषयः पदं विदु-
र्जन्तुः पुनः कोsर्हति गन्तुमीरितुम ।

यथा नटस्याकृतिभिर्विचेष्टतो
दुरत्ययानुक्रमणः स मावतु ॥६॥

भिन्न भिन्न रूपों में नाट्य करने वाले अभिनेता के वास्तविक स्वरूप को जिस प्रकार साधारण दर्शक नही जान पाते , उसी प्रकार सत्त्व प्रधान देवता तथा ऋषि भी जिनके स्वरूप को नही जानते , फिर दूसरा साधारण जीव तो कौन जान अथवा वर्णन कर सकता है – वे दुर्गम चरित्र वाले प्रभु मेरी रक्षा करें ॥६॥

दिदृक्षवो यस्य पदं सुमंगलम
विमुक्त संगा मुनयः सुसाधवः ।

चरन्त्यलोकव्रतमव्रणं वने
भूतत्मभूता सुहृदः स मे गतिः ॥७॥

आसक्ति से सर्वदा छूटे हुए , सम्पूर्ण प्राणियों में आत्मबुद्धि रखने वाले , सबके अकारण हितू एवं अतिशय साधु स्वभाव मुनिगण जिनके परम मंगलमय स्वरूप का साक्षात्कार करने की इच्छा से वन में रह कर अखण्ड ब्रह्मचार्य आदि अलौकिक व्रतों का पालन करते हैं , वे प्रभु ही मेरी गति हैं ॥७॥

न विद्यते यस्य न जन्म कर्म वा
न नाम रूपे गुणदोष एव वा ।

तथापि लोकाप्ययाम्भवाय यः
स्वमायया तान्युलाकमृच्छति ॥८॥

जिनका हमारी तरह कर्मवश ना तो जन्म होता है और न जिनके द्वारा अहंकार प्रेरित कर्म ही होते हैं, जिनके निर्गुण स्वरूप का न तो कोई नाम है न रूप ही, फिर भी समयानुसार जगत की सृष्टि एवं प्रलय (संहार) के लिये स्वेच्छा से जन्म आदि को स्वीकार करते हैं ॥८॥

तस्मै नमः परेशाय ब्राह्मणेsनन्तशक्तये ।
अरूपायोरुरूपाय नम आश्चर्य कर्मणे ॥९॥

उन अन्नतशक्ति संपन्न परं ब्रह्म परमेश्वर को नमस्कार है । उन प्राकृत आकाररहित एवं अनेको आकारवाले अद्भुतकर्मा भगवान को बारंबार नमस्कार है ॥९॥

नम आत्म प्रदीपाय साक्षिणे परमात्मने ।
नमो गिरां विदूराय मनसश्चेतसामपि ॥१०॥

स्वयं प्रकाश एवं सबके साक्षी परमात्मा को नमस्कार है । उन प्रभु को जो नम, वाणी एवं चित्तवृत्तियों से भी सर्वथा परे हैं, बार बार नमस्कार है ॥१०॥

सत्त्वेन प्रतिलभ्याय नैष्कर्म्येण विपश्चिता ।
नमः केवल्यनाथाय निर्वाणसुखसंविदे ॥११॥

विवेकी पुरुष के द्वारा सत्त्वगुणविशिष्ट निवृत्तिधर्म के आचरण से प्राप्त होने योग्य, मोक्ष सुख की अनुभूति रूप प्रभु को नमस्कार है ॥११॥

नमः शान्ताय घोराय मूढाय गुण धर्मिणे ।
निर्विशेषाय साम्याय नमो ज्ञानघनाय च ॥१२॥

सत्त्वगुण को स्वीकार करके शान्त , रजोगुण को स्वीकर करके घोर एवं तमोगुण को स्वीकार करके मूढ से प्रतीत होने वाले, भेद रहित, अतएव सदा समभाव से स्थित ज्ञानघन प्रभु को नमस्कार है ॥१२॥

क्षेत्रज्ञाय नमस्तुभ्यं सर्वाध्यक्षाय साक्षिणे ।
पुरुषायात्ममूलय मूलप्रकृतये नमः ॥१३॥

शरीर इन्द्रीय आदि के समुदाय रूप सम्पूर्ण पिण्डों के ज्ञाता, सबके स्वामी एवं साक्षी रूप आपको नमस्कार है । सबके अन्तर्यामी , प्रकृति के भी परम कारण, किन्तु स्वयं कारण रहित प्रभु को नमस्कार है ॥१३॥

सर्वेन्द्रियगुणद्रष्ट्रे सर्वप्रत्ययहेतवे ।
असताच्छाययोक्ताय सदाभासय ते नमः ॥१४॥

सम्पूर्ण इन्द्रियों एवं उनके विषयों के ज्ञाता, समस्त प्रतीतियों के कारण रूप, सम्पूर्ण जड-प्रपंच एवं सबकी मूलभूता अविद्या के द्वारा सूचित होने वाले तथा सम्पूर्ण विषयों में अविद्यारूप से भासने वाले आपको नमस्कार है ॥१४॥

नमो नमस्ते खिल कारणाय
निष्कारणायद्भुत कारणाय ।

सर्वागमान्मायमहार्णवाय
नमोपवर्गाय परायणाय ॥१५॥

सबके कारण किंतु स्वयं कारण रहित तथा कारण होने पर भी परिणाम रहित होने के कारण, अन्य कारणों से विलक्षण कारण आपको बारम्बार नमस्कार है । सम्पूर्ण वेदों एवं शास्त्रों के परम तात्पर्य , मोक्षरूप एवं श्रेष्ठ पुरुषों की परम गति भगवान को नमस्कार है ॥१५॥ ॥

गुणारणिच्छन्न चिदूष्मपाय
तत्क्षोभविस्फूर्जित मान्साय ।

नैष्कर्म्यभावेन विवर्जितागम-
स्वयंप्रकाशाय नमस्करोमि ॥१६॥

जो त्रिगुणरूप काष्ठों में छिपे हुए ज्ञानरूप अग्नि हैं, उक्त गुणों में हलचल होने पर जिनके मन में सृष्टि रचने की बाह्य वृत्ति जागृत हो उठती है तथा आत्म तत्त्व की भावना के द्वारा विधि निषेध रूप शास्त्र से ऊपर उठे हुए ज्ञानी महात्माओं में जो स्वयं प्रकाशित हो रहे हैं उन प्रभु को मैं नमस्कार करता हूँ ॥१।६॥

मादृक्प्रपन्नपशुपाशविमोक्षणाय
मुक्ताय भूरिकरुणाय नमोsलयाय ।

स्वांशेन सर्वतनुभृन्मनसि प्रतीत-
प्रत्यग्दृशे भगवते बृहते नमस्ते ॥१७॥

मुझ जैसे शरणागत पशुतुल्य (अविद्याग्रस्त) जीवों की अविद्यारूप फाँसी को सदा के लिये पूर्णरूप से काट देने वाले अत्याधिक दयालू एवं दया करने में कभी आलस्य ना करने वाले नित्यमुक्त प्रभु को नमस्कार है । अपने अंश से संपूर्ण जीवों के मन में अन्तर्यामी रूप से प्रकट रहने वाले सर्व नियन्ता अनन्त परमात्मा आप को नमस्कार है ॥१७॥

आत्मात्मजाप्तगृहवित्तजनेषु सक्तै-
र्दुष्प्रापणाय गुणसंगविवर्जिताय ।

मुक्तात्मभिः स्वहृदये परिभाविताय
ज्ञानात्मने भगवते नम ईश्वराय ॥१८॥

शरीर, पुत्र, मित्र, घर, संपंत्ती एवं कुटुंबियों में आसक्त लोगों के द्वारा कठिनता से प्राप्त होने वाले तथा मुक्त पुरुषों के द्वारा अपने हृदय में निरन्तर चिन्तित ज्ञानस्वरूप , सर्वसमर्थ भगवान को नमस्कार है ॥१८॥

यं धर्मकामार्थविमुक्तिकामा
भजन्त इष्टां गतिमाप्नुवन्ति ।

किं त्वाशिषो रात्यपि देहमव्ययं
करोतु मेदभ्रदयो विमोक्षणम ॥१९॥

जिन्हे धर्म, अभिलाषित भोग, धन तथा मोक्ष की कामना से भजने वाले लोग अपनी मनचाही गति पा लेते हैं अपितु जो उन्हे अन्य प्रकार के अयाचित भोग एवं अविनाशी पार्षद शरीर भी देते हैं वे अतिशय दयालु प्रभु मुझे इस विपत्ती से सदा के लिये उबार लें ॥१९॥

एकान्तिनो यस्य न कंचनार्थ
वांछन्ति ये वै भगवत्प्रपन्नाः ।

अत्यद्भुतं तच्चरितं सुमंगलं
गायन्त आनन्न्द समुद्रमग्नाः ॥२०॥

जिनके अनन्य भक्त -जो वस्तुतः एकमात्र उन भगवान के ही शरण है-धर्म , अर्थ आदि किसी भी पदार्थ को नही चाह्ते, अपितु उन्ही के परम मंगलमय एवं अत्यन्त विलक्षण चरित्रों का गान करते हुए आनन्द के समुद्र में गोते लगाते रहते हैं ॥२०॥

तमक्षरं ब्रह्म परं परेश-
मव्यक्तमाध्यात्मिकयोगगम्यम ।

अतीन्द्रियं सूक्षममिवातिदूर-
मनन्तमाद्यं परिपूर्णमीडे ॥२१॥

उन अविनाशी, सर्वव्यापक, सर्वश्रेष्ठ, ब्रह्मादि के भी नियामक, अभक्तों के लिये प्रकट होने पर भी भक्तियोग द्वारा प्राप्त करने योग्य, अत्यन्त निकट होने पर भी माया के आवरण के कारण अत्यन्त दूर प्रतीत होने वाले , इन्द्रियों के द्वारा अगम्य तथा अत्यन्त दुर्विज्ञेय, अन्तरहित किंतु सबके आदिकारण एवं सब ओर से परिपूर्ण उन भगवान की मैं स्तुति करता हूँ ॥२१॥

यस्य ब्रह्मादयो देवा वेदा लोकाश्चराचराः ।
नामरूपविभेदेन फल्ग्व्या च कलया कृताः ॥२२॥

ब्रह्मादि समस्त देवता, चारों वेद तथा संपूर्ण चराचर जीव नाम और आकृति भेद से जिनके अत्यन्त क्षुद्र अंश के द्वारा रचे गये हैं ॥२२॥

यथार्चिषोग्नेः सवितुर्गभस्तयो
निर्यान्ति संयान्त्यसकृत स्वरोचिषः ।

तथा यतोयं गुणसंप्रवाहो
बुद्धिर्मनः खानि शरीरसर्गाः ॥२३॥

जिस प्रकार प्रज्ज्वलित अग्नि से लपटें तथा सूर्य से किरणें बार बार निकलती है और पुनः अपने कारण मे लीन हो जाती है उसी प्रकार बुद्धि, मन, इन्द्रियाँ और नाना योनियों के शरीर – यह गुणमय प्रपंच जिन स्वयंप्रकाश परमात्मा से प्रकट होता है और पुनः उन्ही में लीन हो जात है ॥२३॥

स वै न देवासुरमर्त्यतिर्यंग
न स्त्री न षण्डो न पुमान न जन्तुः ।

नायं गुणः कर्म न सन्न चासन
निषेधशेषो जयतादशेषः ॥२४॥

वे भगवान न तो देवता हैं न असुर, न मनुष्य हैं न तिर्यक (मनुष्य से नीची – पशु , पक्षी आदि किसी) योनि के प्राणी है । न वे स्त्री हैं न पुरुष और नपुंसक ही हैं । न वे ऐसे कोई जीव हैं, जिनका इन तीनों ही श्रेणियों में समावेश हो सके । न वे गुण हैं न कर्म, न कार्य हैं न तो कारण ही । सबका निषेध हो जाने पर जो कुछ बच रहता है, वही उनका स्वरूप है और वे ही सब कुछ है । ऐसे भगवान मेरे उद्धार के लिये आविर्भूत हों ॥२४॥

जिजीविषे नाहमिहामुया कि-
मन्तर्बहिश्चावृतयेभयोन्या ।

इच्छामि कालेन न यस्य विप्लव-
स्तस्यात्मलोकावरणस्य मोक्षम ॥२५॥

मैं इस ग्राह के चंगुल से छूट कर जीवित नही रहना चाहता; क्योंकि भीतर और बाहर – सब ओर से अज्ञान से ढके हुए इस हाथी के शरीर से मुझे क्या लेना है । मैं तो आत्मा के प्रकाश को ढक देने वाले उस अज्ञान की निवृत्ति चाहता हूँ, जिसका कालक्रम से अपने आप नाश नही होता , अपितु भगवान की दया से अथवा ज्ञान के उदय से होता है ॥२५॥

सोsहं विश्वसृजं विश्वमविश्वं विश्ववेदसम ।
विश्वात्मानमजं ब्रह्म प्रणतोस्मि परं पदम ॥२६॥

इस प्रकार मोक्ष का अभिलाषी मैं विश्व के रचियता, स्वयं विश्व के रूप में प्रकट तथा विश्व से सर्वथा परे, विश्व को खिलौना बनाकर खेलने वाले, विश्व में आत्मरूप से व्याप्त , अजन्मा, सर्वव्यापक एवं प्राप्त्य वस्तुओं में सर्वश्रेष्ठ श्री भगवान को केवल प्रणाम ही करता हूं, उनकी शरण में हूँ ॥२६॥

योगरन्धित कर्माणो हृदि योगविभाविते ।
योगिनो यं प्रपश्यन्ति योगेशं तं नतोsस्म्यहम ॥२७॥

जिन्होने भगवद्भक्ति रूप योग के द्वारा कर्मों को जला डाला है, वे योगी लोग उसी योग के द्वारा शुद्ध किये हुए अपने हृदय में जिन्हे प्रकट हुआ देखते हैं उन योगेश्वर भगवान को मैं नमस्कार करता हूँ ॥२७॥

नमो नमस्तुभ्यमसह्यवेग-
शक्तित्रयायाखिलधीगुणाय ।

प्रपन्नपालाय दुरन्तशक्तये
कदिन्द्रियाणामनवाप्यवर्त्मने ॥२८॥

जिनकी त्रिगुणात्मक (सत्त्व-रज-तमरूप ) शक्तियों का रागरूप वेग असह्य है, जो सम्पूर्ण इन्द्रियों के विषयरूप में प्रतीत हो रहे हैं, तथापि जिनकी इन्द्रियाँ विषयों में ही रची पची रहती हैं-ऐसे लोगों को जिनका मार्ग भी मिलना असंभव है, उन शरणागतरक्षक एवं अपारशक्तिशाली आपको बार बार नमस्कार है ॥२८॥

नायं वेद स्वमात्मानं यच्छ्क्त्याहंधिया हतम ।
तं दुरत्ययमाहात्म्यं भगवन्तमितोsस्म्यहम ॥२९॥

जिनकी अविद्या नामक शक्ति के कार्यरूप अहंकार से ढंके हुए अपने स्वरूप को यह जीव जान नही पाता, उन अपार महिमा वाले भगवान की मैं शरण आया हूँ ॥२९॥

श्री शुकदेव उवाच – श्री शुकदेवजी ने कहा –

एवं गजेन्द्रमुपवर्णितनिर्विशेषं
ब्रह्मादयो विविधलिंगभिदाभिमानाः ।

नैते यदोपससृपुर्निखिलात्मकत्वात
तत्राखिलामर्मयो हरिराविरासीत ॥३०॥

जिसने पूर्वोक्त प्रकार से भगवान के भेदरहित निराकार स्वरूप का वर्णन किया था , उस गजराज के समीप जब ब्रह्मा आदि कोई भी देवता नही आये, जो भिन्न भिन्न प्रकार के विशिष्ट विग्रहों को ही अपना स्वरूप मानते हैं, तब सक्षात श्री हरि- जो सबके आत्मा होने के कारण सर्वदेवस्वरूप हैं-वहाँ प्रकट हो गये ॥३०॥

तं तद्वदार्त्तमुपलभ्य जगन्निवासः
स्तोत्रं निशम्य दिविजैः सह संस्तुवद्भि : ।

छन्दोमयेन गरुडेन समुह्यमान –
श्चक्रायुधोsभ्यगमदाशु यतो गजेन्द्रः ॥३१॥

उपर्युक्त गजराज को उस प्रकार दुःखी देख कर तथा उसके द्वारा पढी हुई स्तुति को सुन कर सुदर्शनचक्रधारी जगदाधार भगवान इच्छानुरूप वेग वाले गरुड जी की पीठ पर सवार होकर स्तवन करते हुए देवताओं के साथ तत्काल उस स्थान अपर पहुँच गये जहाँ वह हाथी था ।

सोsन्तस्सरस्युरुबलेन गृहीत आर्त्तो
दृष्ट्वा गरुत्मति हरि ख उपात्तचक्रम ।

उत्क्षिप्य साम्बुजकरं गिरमाह कृच्छा –
न्नारायण्खिलगुरो भगवान नम्स्ते ॥३२॥

सरोवर के भीतर महाबली ग्राह के द्वारा पकडे जाकर दुःखी हुए उस हाथी ने आकाश में गरुड की पीठ पर सवार चक्र उठाये हुए भगवान श्री हरि को देखकर अपनी सूँड को -जिसमें उसने (पूजा के लिये) कमल का एक फूल ले रक्खा था-ऊपर उठाया और बडी ही कठिनाई से “सर्वपूज्य भगवान नारायण आपको प्रणाम है” यह वाक्य कहा ॥३२॥

तं वीक्ष्य पीडितमजः सहसावतीर्य
सग्राहमाशु सरसः कृपयोज्जहार ।

ग्राहाद विपाटितमुखादरिणा गजेन्द्रं
सम्पश्यतां हरिरमूमुचदुस्त्रियाणाम ॥३३॥

उसे पीडित देख कर अजन्मा श्री हरि एकाएक गरुड को छोडकर नीचे झील पर उतर आये । वे दया से प्रेरित हो ग्राहसहित उस गजराज को तत्काल झील से बाहर निकाल लाये और देवताओं के देखते देखते चक्र से मुँह चीर कर उसके चंगुल से हाथी को उबार लिया ॥३३॥

5 ChatGPT & Gemini Prompts Every Gajendra Moksha Devotee Must Try

विष्णु सहस्रनाम स्तोत्र
नारायण स्तोत्रम
गजेंद्र मोक्ष स्त्रोत
नारायण सुक्तम
विष्णु सुक्त
विष्णु षट्पदि
श्री कृष्णाष्टकम्
श्री गोपाल सहस्त्रनाम स्तोत्रम्
भगवान् विष्णु के 1000 नाम हिंदी में

गजेन्द्र मोक्ष स्तोत्रम् क्या है?

गजेन्द्र मोक्ष की कथा भागवत पुराण (स्कंध 8, अध्याय 3–4) में वर्णित है। यह कथा गजेन्द्र, हाथियों के राजा, की है जो एक मगरमच्छ (मकर) द्वारा पकड़ा जाता है और संकट के समय वह भगवान विष्णु को पूरी श्रद्धा से पुकारता है।

गजेन्द्र की इस पूर्ण शरणागति से प्रसन्न होकर भगवान विष्णु गरुड़ पर सवार होकर आते हैं और गजेन्द्र को बचाते हैं। यह कथा बताती है कि जब सब प्रयास विफल हो जाएं, तो ईश्वर में सच्चे हृदय से किया गया समर्पण ही मोक्ष का मार्ग बनता है।

गजेन्द्र मोक्ष की कथा का सार

तत्व विवरण
गजेन्द्र एक पूर्व जन्म का भक्त राजा जो श्रापवश हाथी बना
मगरमच्छ (मकर) कर्म बंधन और सांसारिक संघर्षों का प्रतीक
संघर्ष वर्षों तक चलने वाला जीवन संग्राम, मोह और पीड़ा का प्रतीक
ईश्वरीय कृपा भगवान विष्णु का प्रकट होकर उद्धार करना
मोक्ष गजेन्द्र का जन्म-मरण के चक्र से मुक्त होकर दिव्य रूप में वापसी
‘मोक्ष’ का अर्थ इस स्तोत्र में

यह मोक्ष केवल शारीरिक मुक्ति नहीं, बल्कि अहंकार, पीड़ा, भय और कर्म बंधनों से मुक्ति का प्रतीक है। यह स्तोत्र आत्मा के परमात्मा से जुड़ने और पूर्ण समर्पण की भावना का मार्ग है।

गजेन्द्र मोक्ष स्तोत्र की प्रासंगिकता

🧘‍♂️ 1. मानसिक शांति और तनाव मुक्ति

व्यस्त जीवनशैली और चिंता भरे वातावरण में यह स्तोत्र एक आध्यात्मिक सहारा है।

🛡️ 2. संकटों और बाधाओं से रक्षा

नियमित पाठ से जीवन में आने वाले अप्रत्याशित संकटों और भय से रक्षा होती है।

🙏 3. समर्पण और विनम्रता का अभ्यास

यह सिखाता है कि अहंकार त्याग कर ईश्वर पर भरोसा करना ही सबसे बड़ा बल है।

🔁 4. नकारात्मक जीवन चक्रों से मुक्ति

यह स्तोत्र उन लोगों के लिए अत्यंत उपयोगी है जो आत्मिक थकावट, विफलता या कष्टों के दोहराव से जूझ रहे हैं।

गजेन्द्र मोक्ष स्तोत्र का पाठ कैसे करें?

समय प्रातः ब्रह्म मुहूर्त (4–6 बजे) या सूर्यास्त के बाद
दिन विशेष रूप से एकादशी, शनिवार, या व्यक्तिगत संकट के समय
आसन और दिशा पूर्व दिशा की ओर मुख करके शांत वातावरण में बैठें
आस्था श्रद्धा, विनम्रता और समर्पण भाव के साथ पाठ करें
स्रोत हिंदी/अंग्रेज़ी अर्थ सहित संस्कृत पाठ उपलब्ध है (ऐप्स या पुस्तकों में)

गजेन्द्र मोक्ष स्तोत्र की संरचना

📖 कुल श्लोक: लगभग 28 श्लोक, भागवत पुराण से उद्धृत

🙏 प्रारंभ: परमात्मा की महिमा का वर्णन

🧎‍♂️ समाप्ति: आत्मा का पूर्ण समर्पण और मुक्ति की याचना

गजेन्द्र मोक्ष स्तोत्र मुख्य भाव और शिक्षाएँ

भाव स्पष्टीकरण
शरणागति गजेन्द्र का पूर्ण समर्पण
अहंकार का अंत सांसारिक बल और शक्ति अस्थायी हैं
ईश्वरीय कृपा सच्ची भक्ति पर ईश्वर स्वयं प्रकट होकर उद्धार करते हैं
एकत्व का बोध भगवान विष्णु सर्वव्यापक और सर्वधर्मों से परे हैं
आस्था और विश्वास जब सभी प्रयास असफल हो जाएं, तब भी विश्वास न खोएं

आधुनिक युग में गजेन्द्र मोक्ष के लाभ

✅ तनाव, भय और चिंता से मुक्ति

इसके नियमित जप से मन शांत होता है और श्वास और चित्त नियंत्रित रहते हैं।

✅ ईश्वर में भरोसा और आत्मबल की वृद्धि

यह विपत्ति में धैर्य और आंतरिक शक्ति प्रदान करता है।

✅ ध्यान और भक्ति में सहायक

प्रतिदिन के साधना क्रम, ध्यान और मानसिक अनुशासन के लिए उत्तम है।

गजेन्द्र मोक्ष स्तोत्र प्रश्नोत्तर (FAQs)

Q1: क्या मैं संस्कृत न जानने पर भी इसका पाठ कर सकता हूँ?

हां। आप हिंदी या अंग्रेज़ी अनुवाद से पढ़ सकते हैं। भाव प्रधान है, भाषा नहीं।

Q2: क्या यह स्तोत्र केवल वृद्ध या धार्मिक लोगों के लिए है?

नहीं। यह स्तोत्र छात्रों, नौकरीपेशा, गृहिणियों और युवाओं सभी के लिए लाभकारी है।

Q3: क्या केवल सुनना भी उपयोगी है?

हाँ। एकाग्रता और श्रद्धा से श्रवण करने पर भी मानसिक और आध्यात्मिक लाभ मिलते हैं।

Q4: कितनी बार इसका पाठ करना चाहिए?

दैनिक एक बार पर्याप्त है। विशेष साधना के लिए 11 या 21 बार या 48 दिन (मंडल) पाठ करें।

Q5: क्या यह पूर्व जन्म के कर्मों को भी शांत कर सकता है?

हां। यह स्तोत्र प्रारब्ध कर्मों से राहत दिलाने वाला माना जाता है।

निष्कर्ष

गजेन्द्र मोक्ष स्तोत्र केवल एक कथा नहीं, बल्कि एक आध्यात्मिक जीवन दर्शन है। यह हमें सिखाता है कि जब अहंकार छोड़कर हम पूरी श्रद्धा से ईश्वर को पुकारते हैं, तो वह स्वयं हमें मुक्ति प्रदान करते हैं।

2026-27 की चुनौतियों और तनावों से घिरे युग में यह स्तोत्र आत्मा के लिए अमृत समान है—शांति, सुरक्षा और ईश्वरीय कृपा का द्वार।

#GajendraMoksha
#MokshaStotram
#BhagavatPurana
#LordVishnu
#SurrenderToGod
#DailyChants
#Sharanagati
#SpiritualStrength
#MokshaPath
#DivineGrace

हिंदी  PDF में गजेन्द्र मोक्ष स्तोत्र डाउनलोड करें

नीचे क्लिक करके आप मुफ्त में गजेन्द्र मोक्ष स्तोत्र को PDF  प्रारूप में डाउनलोड कर सकते हैं या प्रिंट भी कर सकते हैं।

Click Below to Download Gajendra Moksha Stotram in Hindi Lyrics PDF

विष्णु सहस्रनाम स्तोत्रा | Vishnu Sahasranama in Marathi Lyrics PDF

विष्णु सहस्रनाम स्तोत्र | भगवान विष्णूंच्या 1000 पवित्र नावांचे स्तोत्र

विष्णु सहस्रनाम स्तोत्र म्हणजे काय?

विष्णु सहस्रनाम स्तोत्र हे भगवान विष्णू यांच्या 1000 पवित्र नावांचे स्तोत्र आहे. हिंदू धर्मात हे अत्यंत पवित्र आणि प्रभावी स्तोत्र मानले जाते. या स्तोत्राचा उल्लेख महाभारत मधील अनुशासन पर्वात आढळतो, जिथे भीष्म पितामह यांनी युधिष्ठिराला त्याचे महत्त्व सांगितले होते.

Vishnu Sahasranama Marathi Lyrics

हरिः ॐ

विश्वं विष्णुर्वषट्कारो भूतभव्यभवत्प्रभुः ।
भूतकृद्भूतभृद्भावो भूतात्मा भूतभावनः ॥ 1 ॥

पूतात्मा परमात्मा च मुक्तानां परमागतिः ।
अव्ययः पुरुषः साक्षी क्षेत्रज्ञो‌உक्षर एव च ॥ 2 ॥

योगो योगविदां नेता प्रधान पुरुषेश्वरः ।
नारसिंहवपुः श्रीमान् केशवः पुरुषोत्तमः ॥ 3 ॥

सर्वः शर्वः शिवः स्थाणुर्भूतादिर्निधिरव्ययः ।
सम्भवो भावनो भर्ता प्रभवः प्रभुरीश्वरः ॥ 4 ॥

स्वयम्भूः शम्भुरादित्यः पुष्कराक्षो महास्वनः ।
अनादिनिधनो धाता विधाता धातुरुत्तमः ॥ 5 ॥

अप्रमेयो हृषीकेशः पद्मनाभो‌உमरप्रभुः ।
विश्वकर्मा मनुस्त्वष्टा स्थविष्ठः स्थविरो ध्रुवः ॥ 6 ॥

अग्राह्यः शाश्वतो कृष्णो लोहिताक्षः प्रतर्दनः ।
प्रभूतस्त्रिककुब्धाम पवित्रं मङ्गलं परम् ॥ 7 ॥

ईशानः प्राणदः प्राणो ज्येष्ठः श्रेष्ठः प्रजापतिः ।
हिरण्यगर्भो भूगर्भो माधवो मधुसूदनः ॥ 8 ॥

ईश्वरो विक्रमीधन्वी मेधावी विक्रमः क्रमः ।
अनुत्तमो दुराधर्षः कृतज्ञः कृतिरात्मवान्॥ 9 ॥

सुरेशः शरणं शर्म विश्वरेताः प्रजाभवः ।
अहस्संवत्सरो व्यालः प्रत्ययः सर्वदर्शनः ॥ 10 ॥

अजस्सर्वेश्वरः सिद्धः सिद्धिः सर्वादिरच्युतः ।
वृषाकपिरमेयात्मा सर्वयोगविनिस्सृतः ॥ 11 ॥

वसुर्वसुमनाः सत्यः समात्मा सम्मितस्समः ।
अमोघः पुण्डरीकाक्षो वृषकर्मा वृषाकृतिः ॥ 12 ॥

रुद्रो बहुशिरा बभ्रुर्विश्वयोनिः शुचिश्रवाः ।
अमृतः शाश्वतस्थाणुर्वरारोहो महातपाः ॥ 13 ॥

सर्वगः सर्व विद्भानुर्विष्वक्सेनो जनार्दनः ।
वेदो वेदविदव्यङ्गो वेदाङ्गो वेदवित्कविः ॥ 14 ॥

लोकाध्यक्षः सुराध्यक्षो धर्माध्यक्षः कृताकृतः ।
चतुरात्मा चतुर्व्यूहश्चतुर्दंष्ट्रश्चतुर्भुजः ॥ 15 ॥

भ्राजिष्णुर्भोजनं भोक्ता सहिष्नुर्जगदादिजः ।
अनघो विजयो जेता विश्वयोनिः पुनर्वसुः ॥ 16 ॥

उपेन्द्रो वामनः प्रांशुरमोघः शुचिरूर्जितः ।
अतीन्द्रः सङ्ग्रहः सर्गो धृतात्मा नियमो यमः ॥ 17 ॥

वेद्यो वैद्यः सदायोगी वीरहा माधवो मधुः ।
अतीन्द्रियो महामायो महोत्साहो महाबलः ॥ 18 ॥

महाबुद्धिर्महावीर्यो महाशक्तिर्महाद्युतिः ।
अनिर्देश्यवपुः श्रीमानमेयात्मा महाद्रिधृक् ॥ 19 ॥

महेश्वासो महीभर्ता श्रीनिवासः सताङ्गतिः ।
अनिरुद्धः सुरानन्दो गोविन्दो गोविदां पतिः ॥ 20 ॥

मरीचिर्दमनो हंसः सुपर्णो भुजगोत्तमः ।
हिरण्यनाभः सुतपाः पद्मनाभः प्रजापतिः ॥ 21 ॥

अमृत्युः सर्वदृक् सिंहः सन्धाता सन्धिमान् स्थिरः ।
अजो दुर्मर्षणः शास्ता विश्रुतात्मा सुरारिहा ॥ 22 ॥

गुरुर्गुरुतमो धाम सत्यः सत्यपराक्रमः ।
निमिषो‌உनिमिषः स्रग्वी वाचस्पतिरुदारधीः ॥ 23 ॥

अग्रणीग्रामणीः श्रीमान् न्यायो नेता समीरणः
सहस्रमूर्धा विश्वात्मा सहस्राक्षः सहस्रपात् ॥ 24 ॥

आवर्तनो निवृत्तात्मा संवृतः सम्प्रमर्दनः ।
अहः संवर्तको वह्निरनिलो धरणीधरः ॥ 25 ॥

सुप्रसादः प्रसन्नात्मा विश्वधृग्विश्वभुग्विभुः ।
सत्कर्ता सत्कृतः साधुर्जह्नुर्नारायणो नरः ॥ 26 ॥

असङ्ख्येयो‌உप्रमेयात्मा विशिष्टः शिष्टकृच्छुचिः ।
सिद्धार्थः सिद्धसङ्कल्पः सिद्धिदः सिद्धि साधनः ॥ 27 ॥

वृषाही वृषभो विष्णुर्वृषपर्वा वृषोदरः ।
वर्धनो वर्धमानश्च विविक्तः श्रुतिसागरः ॥ 28 ॥

सुभुजो दुर्धरो वाग्मी महेन्द्रो वसुदो वसुः ।
नैकरूपो बृहद्रूपः शिपिविष्टः प्रकाशनः ॥ 29 ॥

ओजस्तेजोद्युतिधरः प्रकाशात्मा प्रतापनः ।
ऋद्दः स्पष्टाक्षरो मन्त्रश्चन्द्रांशुर्भास्करद्युतिः ॥ 30 ॥

अमृतांशूद्भवो भानुः शशबिन्दुः सुरेश्वरः ।
औषधं जगतः सेतुः सत्यधर्मपराक्रमः ॥ 31 ॥

भूतभव्यभवन्नाथः पवनः पावनो‌உनलः ।
कामहा कामकृत्कान्तः कामः कामप्रदः प्रभुः ॥ 32 ॥

युगादि कृद्युगावर्तो नैकमायो महाशनः ।
अदृश्यो व्यक्तरूपश्च सहस्रजिदनन्तजित् ॥ 33 ॥

इष्टो‌உविशिष्टः शिष्टेष्टः शिखण्डी नहुषो वृषः ।
क्रोधहा क्रोधकृत्कर्ता विश्वबाहुर्महीधरः ॥ 34 ॥

अच्युतः प्रथितः प्राणः प्राणदो वासवानुजः ।
अपांनिधिरधिष्ठानमप्रमत्तः प्रतिष्ठितः ॥ 35 ॥

स्कन्दः स्कन्दधरो धुर्यो वरदो वायुवाहनः ।
वासुदेवो बृहद्भानुरादिदेवः पुरन्धरः ॥ 36 ॥

अशोकस्तारणस्तारः शूरः शौरिर्जनेश्वरः ।
अनुकूलः शतावर्तः पद्मी पद्मनिभेक्षणः ॥ 37 ॥

पद्मनाभो‌உरविन्दाक्षः पद्मगर्भः शरीरभृत् ।
महर्धिरृद्धो वृद्धात्मा महाक्षो गरुडध्वजः ॥ 38 ॥

अतुलः शरभो भीमः समयज्ञो हविर्हरिः ।
सर्वलक्षणलक्षण्यो लक्ष्मीवान् समितिञ्जयः ॥ 39 ॥

विक्षरो रोहितो मार्गो हेतुर्दामोदरः सहः ।
महीधरो महाभागो वेगवानमिताशनः ॥ 40 ॥

उद्भवः, क्षोभणो देवः श्रीगर्भः परमेश्वरः ।
करणं कारणं कर्ता विकर्ता गहनो गुहः ॥ 41 ॥

व्यवसायो व्यवस्थानः संस्थानः स्थानदो ध्रुवः ।
परर्धिः परमस्पष्टः तुष्टः पुष्टः शुभेक्षणः ॥ 42 ॥

रामो विरामो विरजो मार्गोनेयो नयो‌உनयः ।
वीरः शक्तिमतां श्रेष्ठो धर्मोधर्म विदुत्तमः ॥ 43 ॥

वैकुण्ठः पुरुषः प्राणः प्राणदः प्रणवः पृथुः ।
हिरण्यगर्भः शत्रुघ्नो व्याप्तो वायुरधोक्षजः ॥ 44 ॥

ऋतुः सुदर्शनः कालः परमेष्ठी परिग्रहः ।
उग्रः संवत्सरो दक्षो विश्रामो विश्वदक्षिणः ॥ 45 ॥

विस्तारः स्थावर स्थाणुः प्रमाणं बीजमव्ययम् ।
अर्थो‌உनर्थो महाकोशो महाभोगो महाधनः ॥ 46 ॥

अनिर्विण्णः स्थविष्ठो भूद्धर्मयूपो महामखः ।
नक्षत्रनेमिर्नक्षत्री क्षमः, क्षामः समीहनः ॥ 47 ॥

यज्ञ इज्यो महेज्यश्च क्रतुः सत्रं सताङ्गतिः ।
सर्वदर्शी विमुक्तात्मा सर्वज्ञो ज्ञानमुत्तमम् ॥ 48 ॥

सुव्रतः सुमुखः सूक्ष्मः सुघोषः सुखदः सुहृत् ।
मनोहरो जितक्रोधो वीर बाहुर्विदारणः ॥ 49 ॥

स्वापनः स्ववशो व्यापी नैकात्मा नैककर्मकृत्। ।
वत्सरो वत्सलो वत्सी रत्नगर्भो धनेश्वरः ॥ 50 ॥

धर्मगुब्धर्मकृद्धर्मी सदसत्क्षरमक्षरम्॥
अविज्ञाता सहस्त्रांशुर्विधाता कृतलक्षणः ॥ 51 ॥

गभस्तिनेमिः सत्त्वस्थः सिंहो भूत महेश्वरः ।
आदिदेवो महादेवो देवेशो देवभृद्गुरुः ॥ 52 ॥

उत्तरो गोपतिर्गोप्ता ज्ञानगम्यः पुरातनः ।
शरीर भूतभृद् भोक्ता कपीन्द्रो भूरिदक्षिणः ॥ 53 ॥

सोमपो‌உमृतपः सोमः पुरुजित् पुरुसत्तमः ।
विनयो जयः सत्यसन्धो दाशार्हः सात्वतां पतिः ॥ 54 ॥

जीवो विनयिता साक्षी मुकुन्दो‌உमित विक्रमः ।
अम्भोनिधिरनन्तात्मा महोदधि शयोन्तकः ॥ 55 ॥

अजो महार्हः स्वाभाव्यो जितामित्रः प्रमोदनः ।
आनन्दो‌உनन्दनोनन्दः सत्यधर्मा त्रिविक्रमः ॥ 56 ॥

महर्षिः कपिलाचार्यः कृतज्ञो मेदिनीपतिः ।
त्रिपदस्त्रिदशाध्यक्षो महाशृङ्गः कृतान्तकृत् ॥ 57 ॥

महावराहो गोविन्दः सुषेणः कनकाङ्गदी ।
गुह्यो गभीरो गहनो गुप्तश्चक्र गदाधरः ॥ 58 ॥

वेधाः स्वाङ्गो‌உजितः कृष्णो दृढः सङ्कर्षणो‌உच्युतः ।
वरुणो वारुणो वृक्षः पुष्कराक्षो महामनाः ॥ 59 ॥

भगवान् भगहा‌உ‌உनन्दी वनमाली हलायुधः ।
आदित्यो ज्योतिरादित्यः सहिष्णुर्गतिसत्तमः ॥ 60 ॥

सुधन्वा खण्डपरशुर्दारुणो द्रविणप्रदः ।
दिवःस्पृक् सर्वदृग्व्यासो वाचस्पतिरयोनिजः ॥ 61 ॥

त्रिसामा सामगः साम निर्वाणं भेषजं भिषक् ।
सन्यासकृच्छमः शान्तो निष्ठा शान्तिः परायणम्। 62 ॥

शुभाङ्गः शान्तिदः स्रष्टा कुमुदः कुवलेशयः ।
गोहितो गोपतिर्गोप्ता वृषभाक्षो वृषप्रियः ॥ 63 ॥

अनिवर्ती निवृत्तात्मा सङ्क्षेप्ता क्षेमकृच्छिवः ।
श्रीवत्सवक्षाः श्रीवासः श्रीपतिः श्रीमतांवरः ॥ 64 ॥

श्रीदः श्रीशः श्रीनिवासः श्रीनिधिः श्रीविभावनः ।
श्रीधरः श्रीकरः श्रेयः श्रीमांल्लोकत्रयाश्रयः ॥ 65 ॥

स्वक्षः स्वङ्गः शतानन्दो नन्दिर्ज्योतिर्गणेश्वरः ।
विजितात्मा‌உविधेयात्मा सत्कीर्तिच्छिन्नसंशयः ॥ 66 ॥

उदीर्णः सर्वतश्चक्षुरनीशः शाश्वतस्थिरः ।
भूशयो भूषणो भूतिर्विशोकः शोकनाशनः ॥ 67 ॥

अर्चिष्मानर्चितः कुम्भो विशुद्धात्मा विशोधनः ।
अनिरुद्धो‌உप्रतिरथः प्रद्युम्नो‌உमितविक्रमः ॥ 68 ॥

कालनेमिनिहा वीरः शौरिः शूरजनेश्वरः ।
त्रिलोकात्मा त्रिलोकेशः केशवः केशिहा हरिः ॥ 69 ॥

कामदेवः कामपालः कामी कान्तः कृतागमः ।
अनिर्देश्यवपुर्विष्णुर्वीरो‌உनन्तो धनञ्जयः ॥ 70 ॥

ब्रह्मण्यो ब्रह्मकृद् ब्रह्मा ब्रह्म ब्रह्मविवर्धनः ।
ब्रह्मविद् ब्राह्मणो ब्रह्मी ब्रह्मज्ञो ब्राह्मणप्रियः ॥ 71 ॥

महाक्रमो महाकर्मा महातेजा महोरगः ।
महाक्रतुर्महायज्वा महायज्ञो महाहविः ॥ 72 ॥

स्तव्यः स्तवप्रियः स्तोत्रं स्तुतिः स्तोता रणप्रियः ।
पूर्णः पूरयिता पुण्यः पुण्यकीर्तिरनामयः ॥ 73 ॥

मनोजवस्तीर्थकरो वसुरेता वसुप्रदः ।
वसुप्रदो वासुदेवो वसुर्वसुमना हविः ॥ 74 ॥

सद्गतिः सत्कृतिः सत्ता सद्भूतिः सत्परायणः ।
शूरसेनो यदुश्रेष्ठः सन्निवासः सुयामुनः ॥ 75 ॥

भूतावासो वासुदेवः सर्वासुनिलयो‌உनलः ।
दर्पहा दर्पदो दृप्तो दुर्धरो‌உथापराजितः ॥ 76 ॥

विश्वमूर्तिर्महामूर्तिर्दीप्तमूर्तिरमूर्तिमान् ।
अनेकमूर्तिरव्यक्तः शतमूर्तिः शताननः ॥ 77 ॥

एको नैकः सवः कः किं यत्तत् पदमनुत्तमम् ।
लोकबन्धुर्लोकनाथो माधवो भक्तवत्सलः ॥ 78 ॥

सुवर्णवर्णो हेमाङ्गो वराङ्गश्चन्दनाङ्गदी ।
वीरहा विषमः शून्यो घृताशीरचलश्चलः ॥ 79 ॥

अमानी मानदो मान्यो लोकस्वामी त्रिलोकधृक् ।
सुमेधा मेधजो धन्यः सत्यमेधा धराधरः ॥ 80 ॥

तेजो‌உवृषो द्युतिधरः सर्वशस्त्रभृतांवरः ।
प्रग्रहो निग्रहो व्यग्रो नैकशृङ्गो गदाग्रजः ॥ 81 ॥

चतुर्मूर्ति श्चतुर्बाहु श्चतुर्व्यूह श्चतुर्गतिः ।
चतुरात्मा चतुर्भावश्चतुर्वेदविदेकपात् ॥ 82 ॥

समावर्तो‌உनिवृत्तात्मा दुर्जयो दुरतिक्रमः ।
दुर्लभो दुर्गमो दुर्गो दुरावासो दुरारिहा ॥ 83 ॥

शुभाङ्गो लोकसारङ्गः सुतन्तुस्तन्तुवर्धनः ।
इन्द्रकर्मा महाकर्मा कृतकर्मा कृतागमः ॥ 84 ॥

उद्भवः सुन्दरः सुन्दो रत्ननाभः सुलोचनः ।
अर्को वाजसनः शृङ्गी जयन्तः सर्वविज्जयी ॥ 85 ॥

सुवर्णबिन्दुरक्षोभ्यः सर्ववागीश्वरेश्वरः ।
महाहृदो महागर्तो महाभूतो महानिधिः ॥ 86 ॥

कुमुदः कुन्दरः कुन्दः पर्जन्यः पावनो‌உनिलः ।
अमृताशो‌உमृतवपुः सर्वज्ञः सर्वतोमुखः ॥ 87 ॥

सुलभः सुव्रतः सिद्धः शत्रुजिच्छत्रुतापनः ।
न्यग्रोधो‌உदुम्बरो‌உश्वत्थश्चाणूरान्ध्र निषूदनः ॥ 88 ॥

सहस्रार्चिः सप्तजिह्वः सप्तैधाः सप्तवाहनः ।
अमूर्तिरनघो‌உचिन्त्यो भयकृद्भयनाशनः ॥ 89 ॥

अणुर्बृहत्कृशः स्थूलो गुणभृन्निर्गुणो महान् ।
अधृतः स्वधृतः स्वास्यः प्राग्वंशो वंशवर्धनः ॥ 90 ॥

भारभृत् कथितो योगी योगीशः सर्वकामदः ।
आश्रमः श्रमणः, क्षामः सुपर्णो वायुवाहनः ॥ 91 ॥

धनुर्धरो धनुर्वेदो दण्डो दमयिता दमः ।
अपराजितः सर्वसहो नियन्ता‌உनियमो‌உयमः ॥ 92 ॥

सत्त्ववान् सात्त्विकः सत्यः सत्यधर्मपरायणः ।
अभिप्रायः प्रियार्हो‌உर्हः प्रियकृत् प्रीतिवर्धनः ॥ 93 ॥

विहायसगतिर्ज्योतिः सुरुचिर्हुतभुग्विभुः ।
रविर्विरोचनः सूर्यः सविता रविलोचनः ॥ 94 ॥

अनन्तो हुतभुग्भोक्ता सुखदो नैकजो‌உग्रजः ।
अनिर्विण्णः सदामर्षी लोकधिष्ठानमद्भुतः ॥ 95 ॥

सनात्सनातनतमः कपिलः कपिरव्ययः ।
स्वस्तिदः स्वस्तिकृत्स्वस्तिः स्वस्तिभुक् स्वस्तिदक्षिणः ॥ 96 ॥

अरौद्रः कुण्डली चक्री विक्रम्यूर्जितशासनः ।
शब्दातिगः शब्दसहः शिशिरः शर्वरीकरः ॥ 97 ॥

अक्रूरः पेशलो दक्षो दक्षिणः, क्षमिणांवरः ।
विद्वत्तमो वीतभयः पुण्यश्रवणकीर्तनः ॥ 98 ॥

उत्तारणो दुष्कृतिहा पुण्यो दुःस्वप्ननाशनः ।
वीरहा रक्षणः सन्तो जीवनः पर्यवस्थितः ॥ 99 ॥

अनन्तरूपो‌உनन्त श्रीर्जितमन्युर्भयापहः ।
चतुरश्रो गभीरात्मा विदिशो व्यादिशो दिशः ॥ 100 ॥

अनादिर्भूर्भुवो लक्ष्मीः सुवीरो रुचिराङ्गदः ।
जननो जनजन्मादिर्भीमो भीमपराक्रमः ॥ 101 ॥

आधारनिलयो‌உधाता पुष्पहासः प्रजागरः ।
ऊर्ध्वगः सत्पथाचारः प्राणदः प्रणवः पणः ॥ 102 ॥

प्रमाणं प्राणनिलयः प्राणभृत् प्राणजीवनः ।
तत्त्वं तत्त्वविदेकात्मा जन्ममृत्युजरातिगः ॥ 103 ॥

भूर्भुवः स्वस्तरुस्तारः सविता प्रपितामहः ।
यज्ञो यज्ञपतिर्यज्वा यज्ञाङ्गो यज्ञवाहनः ॥ 104 ॥

यज्ञभृद् यज्ञकृद् यज्ञी यज्ञभुक् यज्ञसाधनः ।
यज्ञान्तकृद् यज्ञगुह्यमन्नमन्नाद एव च ॥ 105 ॥

आत्मयोनिः स्वयञ्जातो वैखानः सामगायनः ।
देवकीनन्दनः स्रष्टा क्षितीशः पापनाशनः ॥ 106 ॥

शङ्खभृन्नन्दकी चक्री शार्ङ्गधन्वा गदाधरः ।
रथाङ्गपाणिरक्षोभ्यः सर्वप्रहरणायुधः ॥ 107 ॥

श्री सर्वप्रहरणायुध ॐ नम इति ।

वनमाली गदी शार्ङ्गी शङ्खी चक्री च नन्दकी ।
श्रीमान्नारायणो विष्णुर्वासुदेवो‌உभिरक्षतु ॥ 108 ॥

श्री वासुदेवो‌உभिरक्षतु ॐ नम इति ।

Vishnu Sahasranamam in English Lyrics PDF
Vishnu Sahasranamam in Hindi Lyrics PDF
Vishnu Sahasranama in Bangla Lyrics PDF
Vishnu Sahasranamam in Gujarati Lyrics PDF
Vishnu Sahasranamam in Punjabi Lyrics PDF
Vishnu Sahasranama in Marathi Lyrics PDF
विष्णु सहस्त्रनाम स्तोत्र हिंदी मै PDF

विष्णु सहस्रनामाचे धार्मिक महत्त्व

भगवान विष्णू यांना सृष्टीचे पालनकर्ता मानले जाते. विष्णु सहस्रनामाचे पठण केल्याने:

मानसिक शांती मिळते
सकारात्मक ऊर्जा वाढते
भक्ती आणि अध्यात्म मजबूत होते
भीती आणि चिंता कमी होण्यास मदत होते
जीवनात स्थैर्य आणि शांतता येते

विष्णु सहस्रनाम पठणाचे फायदे

1. मानसिक शांतता मिळते

नियमित पठण मन शांत आणि स्थिर ठेवण्यास मदत करते.

2. सकारात्मक वातावरण निर्माण होते

घरात आध्यात्मिक आणि शुभ वातावरण निर्माण होते.

3. आध्यात्मिक प्रगती होते

हे स्तोत्र भक्तीभाव आणि आत्मिक जागरूकता वाढवते.

4. तणाव आणि चिंता कमी होते

अनेक भक्त मानसिक शांततेसाठी या स्तोत्राचे पठण करतात.

5. भगवान विष्णूंची कृपा प्राप्त होते

भगवान विष्णू यांची भक्ती मोक्ष आणि धर्माचा मार्ग मानली जाते.

विष्णु सहस्रनाम कधी वाचावे?

सर्वात शुभ वेळ:

सकाळी स्नानानंतर
गुरुवार
एकादशी
विष्णू पूजेच्या वेळी
ध्यान आणि जप करताना

महाभारतातील विष्णु सहस्रनामाचे महत्त्व

महाभारत युद्धानंतर युधिष्ठिर यांनी धर्म आणि मोक्ष याबद्दल प्रश्न विचारले होते. त्यावेळी भीष्म पितामह यांनी विष्णु सहस्रनाम सांगितले.

विष्णु सहस्रनामाचे आध्यात्मिक महत्त्व

भगवान विष्णू यांच्या 1000 नावांचे स्मरण भक्ती, शांतता आणि आध्यात्मिक प्रगतीचे प्रतीक मानले जाते.

Frequently Asked Questions (FAQ)

1. विष्णु सहस्रनाम स्तोत्र म्हणजे काय?

हे भगवान विष्णूंच्या 1000 पवित्र नावांचे स्तोत्र आहे.

2. विष्णु सहस्रनाम कोणी सांगितले?

भीष्म पितामह यांनी महाभारतात युधिष्ठिराला हे सांगितले.

3. विष्णु सहस्रनाम पठणाचे फायदे काय आहेत?

भक्तांच्या मते मानसिक शांती, सकारात्मक ऊर्जा आणि आध्यात्मिक शक्ती मिळते.

4. विष्णु सहस्रनाम रोज म्हणता येते का?

होय, श्रद्धेने दररोज पठण करता येते.

5. विष्णु सहस्रनाम कधी म्हणावे?

सकाळी, गुरुवारी आणि एकादशीच्या दिवशी म्हणणे शुभ मानले जाते.

6. महिला विष्णु सहस्रनाम म्हणू शकतात का?

होय, महिला आणि पुरुष दोघेही हे स्तोत्र म्हणू शकतात.

7. विष्णु सहस्रनाम म्हणायला किती वेळ लागतो?

साधारणपणे 20 ते 35 मिनिटे लागतात.

8. Vishnu Sahasranama Marathi PDF कुठे मिळेल?

अनेक धार्मिक वेबसाइट्सवर PDF उपलब्ध असते.

9. विष्णु सहस्रनाम तणाव कमी करण्यास मदत करते का?

भक्तांच्या मते नियमित पठण मानसिक शांतता देते.

10. एकादशीला विष्णु सहस्रनाम म्हणणे शुभ आहे का?

होय, एकादशीला हे पठण विशेष शुभ मानले जाते.

11. विद्यार्थी विष्णु सहस्रनाम म्हणू शकतात का?

होय, अनेक विद्यार्थी एकाग्रता आणि सकारात्मकतेसाठी हे स्तोत्र म्हणतात.

12. विष्णु सहस्रनाम मोक्षाशी संबंधित आहे का?

हिंदू मान्यतेनुसार भगवान विष्णूंची भक्ती मोक्षाचा मार्ग मानली जाते.

विष्णु सहस्रनाम स्तोत्र, विष्णुपूजा पद्धत, विष्णु सहस्रनामाचे फायदे, हिंदू धार्मिक पठण, विष्णु स्तोत्र महत्व, विष्णु भक्ती पद्धत, विष्णु सहस्रनाम कसे पाठ करावे, आध्यात्मिक विकासाचे साधन

Vishnu Sahasranama Stotram
विष्णु सहस्त्रनाम स्तोत्र
বিষ্ণু সহস্রনাম বাংলায়
વિષ્ણુ સહસ્ત્રનામ ગુજરાતીમાં
ਵਿਸ਼ਨੂੰ ਸਹਸ੍ਰਨਾਮ ਸ੍ਤੋਤ੍ਰ
विष्णु सहस्रनाम मराठीत

विष्णु सहस्त्रनाम स्तोत्र मराठी PDF डाउनलोड करा

खालील लिंकवर क्लिक करून विष्णु सहस्त्रनाम स्तोत्र मराठी PDF डाउनलोड करा.